Sobota 2. listopadu 2024
Svátek slaví Tobiáš, zítra Hubert
Polojasno, déšť 11°C

Příběh zoufalé matky: Můj syn žije v hrobě!

Nešťastná Hana neví, jak svého syna zachránit.
12. října 2013 | 06:00

Na policii se bude muset obrátit nešťastná paní Hana z Prahy. Neví si totiž rady se svým dvaadvacetiletým synem Jirkou. Už půl roku žije po hřbitovech, kde i přespává. Její poslední nadějí je, že ho zima donutí vrátit se domů.

Od malička měl rád pohřby

Že je „kluk nějakej divnej“, zjistila paní Hana už v jeho dvanácti letech. Prohlížel si pořád na internetu obrázky hrobek, hřbitovů, zajímal se o historii pohřebnictví, chodíval se dívat na pohřby, dokonce několikrát týdně navštěvoval člověka z jedné pražské pohřební služby.

...
Autor: Shutterstock

Jinak byl moc hodný, docela dobře se vždycky učil. Ani v pubertě s ním nebyly problémy. Po maturitě šel prodávat do supermarketu, poctivě mi pomáhal s rodinnými výdaji – jsem totiž vdova. Manžel zemřel, když bylo synovi devět let. Pak najednou, před pár měsíci, prostě nepřišel z práce domů. Napsal na mobil, že se zdrží, ať nemám strach. Pak se jen druhý den stavil pro pár věcí a batoh, a od té doby doma nebydlí. Jeho kamarád mi pak řekl, že Jirka přespává v hrobkách nebo v kapličkách na různých hřbitovech,“ pláče zoufalá Hana.

Jako ve špatném snu

Nejhorší ze všeho pro ni je, že ani netuší, proč to její syn vlastně dělá. „Chtěla jsem s ním už v pubertě, když měl ty podivné zájmy, zajít k doktorovi, ale on nechtěl, prý není žádný blázen. Tehdy se i rozbrečel. Tak jsem ho nechala, byla jsem ráda, že nedělá jinou neplechu. Nakonec jsem si na tuhle jeho úchylku zvykla. Chodil i s holkou, kterou všechno kolem hřbitovů bavilo taky. Říkala jsem si, že je to asi nějaká ta bláznivá móda, jak to teď ti mladí mívají. Že mi skončí někde za živa v hrobě, to mě nenapadlo ve snu.

...
Autor: Shutterstock

Bude zlá zima, snad se vrátí…

Vedoucí pohřební služby, se kterou syn paní Hany kamarádí, jí prý řekl, že Jirka se dodnes nevyrovnal se smrtí otce. „Ten chlap mi povídal, že syn se mu často svěřoval se strachem ze smrti, že umře brzy, jako jeho otec. A že když proti tomu strachu chce bojovat, tak musí začít na hřbitově. Teď strašně vyčítám, že jsem ho přece jen nedonutila jít k nějakému doktorovi, že se mi s ničím nesvěřil,“ stále pláče paní Hana.

Nad vodou jí trochu drží vědomí, že Jirka chodí dál do práce, tam o jeho soukromí nikdo neví. „I peníze mi posílá normálně na účet, jako by tady byl. Víte, mám strach, že špatně skončí, že mu tam někdo ublíží nebo že umrzne. Snad se mi teď vrátí domů. Jinak budu muset na policii, ať mi ho pomůžou nějak dostat zpátky. Jinak si snad něco udělám,“ dodává zničená žena.

Autor: rie