Já však po prvních dvou letech zatoužila po společném dítěti. Patrik zpočátku váhal, pak ale souhlasil. Snažili jsme se o miminko dlouho, ale bezvýsledně. Po dvou letech marných pokusů o otěhotnění jsem dostala pracovní nabídku, která se takzvaně neodmítá.
Plat byl na tu dobu královský, mohli jsme začít uvažovat o pořízení auta a také jsme plánovali nověji dovybavit náš byt. Místo jsem vzala a svého snu o dítěti jsem se tak nadobro vzdala. Mrzelo mě sice, že s Patrikem nebudeme mít společného potomka, který by mezi námi vytvořil ještě silnější pouto, ale uklidňovalo mě, že přece jen jedno zdravé dítě už mám, a také fakt, že Patrik po dítěti nijak zvlášť netoužil.
Druhé dítě mi začalo chybět
Život pomalu plynul a nám se dařilo docela dobře. Postavili jsme si domek, koupili dvě auta a každý rok jsme jeli na dovolenou k moři. Vlastně nám nic nechybělo. Jen mě tu a tam zamrzelo, že jsem se nestala ještě jednou maminkou. Teď už mi ale táhlo na čtyřicet, a tak jsem si podobné myšlenky zakazovala.
A do toho přišly zdravotní komplikace. Gynekolog zjistil, že moje děloha je celá prorostlá nezhoubnými nádory. Musela jsem na operaci, během které mi celou dělohu odebrali. Neměla jsem jinou možnost. Bylo jasné, že další děti mít už nikdy nebudu!
Patrik mě podržel, uklidňoval mě, ať si z toho nic nedělám, že dítě už mám, a znovu mi zopakoval, že on o další nestojí. Musím říct, že jeho laskavý přístup mi dával sílu se s tím vyrovnat. Měsíc po operaci jsem začala chodit znovu do práce a náš život se měl vrátit do původních kolejí. Měl, ale nevrátil.
Zrada, která bolí
Den před mými narozeninami přišel Patrik domů a tvářil se vážně. Posadil se proti mně ke stolu a začal mi vysvětlovat, že i když mě má opravdu moc rád, tak už se mnou dál nemůže zůstat. Prý se z našeho vztahu vytratila vášeň a on touží po velké lásce a zamilovanosti. Vůbec jsem nechápala, co mi to říká.
Dalších několik dní jsem probrečela. Patrik se ještě ten večer odstěhoval a do týdne si odvezl i všechny své věci. Za rok po našem rozvodu jsem se dozvěděla, že má novou partnerku a čeká s ní dítě. Byla to obrovská rána, se kterou jsem se dlouho vyrovnávala. A dodnes mě bolí, když si na to vzpomenu.
Čtenářka Nikola