2°C
Přesněji řečeno jsme nikdy úplně sama nebyla. Ale všechny moje známosti se víc než vztahu podobaly mezi muži stále populárnějšímu sexuálnímu přátelství. Zavolali, když na mě měli náladu, šlo se na večeři nebo do kina a pak ke mně domů za sexem. Většinou byli dost lakomí, takže si běžně řekli o polovinu útraty.
Souběžně jsem měla tak dva a pořád čekala, že ze mě některý z nich udělá oficiální partnerku. Chtěla jsem takovou tu klasiku – chození, svatba a pak rodina s někým, kdo umí vydělat peníze, abych se s dítětem na ruce nemusela bát, čím zaplatím nájem. Chtěla jsem toho asi moc a čekáním uteklo 5 let.
Jako sexuální přítelkyni mě chlapi brali, ale do vztahu se žádný nehrnul. Na rozdíl ode mě, měli všichni ti perspektivní mužští ve svých třiceti až pětatřiceti na všechno dost času. Když jsem vyčerpala veškeré možností seznamek, nutila jsem svoje kamarády a známé, aby mi někoho dohodili. A jednou mi domluvili rande s pětatřicetiletým Ivem. Prvotní lustrace byla výborná. Úspěšný podnikatel, který měl s bývalou přítelkyní syna a chtěl někoho nastálo. Když mi vyprávěli, že bývalce nakupoval kabelky i za dvacet tisíc, říkala jsem si konečně jeden, co umí vydělat a není lakomý.
Nebyl skrblík
První rande v luxusní restauraci dopadlo víc než dobře. Mužský to byl pěkný, vtipný, voněl a uměl se chovat. Konečně to vypadalo, že Helena po letech narazila na toho pravého. Byl přesně takový, jak jsem chtěla. Když mi vyprávěl o golfu a já projevila zájem, hned druhý den mi přinesl kompletní golfovou výbavu. Vzal mě na romantický víkend do luxusního hotelu, vodil na drahé večeře. Nosil dárky. Tak to šlo asi měsíc a já už se viděla ve svatebním. Pak jsme se domluvili, že si uděláme jeden hezký víkend u mě doma.
Přišel v pátek večer a já se těšila na romantickou noc. Šla jsem do koupelny, abych se vysprchovala a nasoukala do pěkného prádélka a bot na jehlovém podpatku. Když jsem za půl hodiny vyšla, myslela jsem, že se zhroutím. Ten sebevědomý mužský byl u mě v obýváku zcela nahý na všech čtyřech, na očích měl škrabošku a na taburet vyskládal bičíky, důtky, nějaké anální kolíky, pouta, provaz a svorky. A kňouravým, podřízeneckým hlasem žebral, jestli mi smí olízat boty, jestli bych po něm nemohl šlapat a potom mu napráskat. Říkal mi při tom paní. Pro mě to byl takový šok, že jsme se zmohla jen na „Vypadni!“
Šel, ale dlouho mě pak naháněl a prosil, jestli bych to přece jen nezkusila. Uhodl, nezkusila. Kamarádky do mě sice hučely, že jsem ho mohla párkrát přetáhnout a mít se jako královna, ale já na tohle vážně nejsem. Ten šok, jak se mi dominantní chlap, o kterého jsem se chtěla v životě opřít, bez varování rozplizl na hadr na podlahu, byl na mě moc.
