Helenku dali rodiče do ústavu krátce po jejím narození, když zjistili, že je mentálně postižená. Několik let jen ležela a nikdo se jí nevěnoval. „Celé dny jsem jen koukala do stropu. Křičeli na mě a jídlo mi dávali rychle velkými lžícemi. A já tak moc toužila po pohlazení a pomazlení...“, říká Helenka dnes.

Ústav za totality

Pamatuje si všechno do posledního detailu. Každý svůj pocit. Pak ji jedna z řádových sester naučila chodit a poté i mluvit. Za dveřmi ústavu však panovala totalita a době odpovídaly i podmínky v ústavu, kde měla Helenka vyrůstat.

„Všechno kolem bylo bílé a zapáchalo to,“ říká dnes už dospělá žena. Křik, tresty, zákazy a nelidské zacházení byly na denním pořádku… „Sice jsem se stěhovala mezi ty šikovnější, ale dospělí - vychovatelé a sestřičky byli zlí, občas mě i zmlátili…“ vzpomíná Helenka.

Změna k dobrému

„Pak se ale něco změnilo. Najednou přibývalo vychovatelů, mohli jsme se jezdit na výlety ven, a dokonce jsme mohli pracovat. Začali se mě dokonce ptát, co se mi líbí, jestli mě práce baví, bylo to moc fajn.“

Nesvéprávná neprávem

Před čtyřiceti lety jí systém označil cejchem nesvéprávné bytosti, bez citů a potřeb, „ležáka“ kterého nic jiného v životě nečeká. Díky příspěvkové organizaci Barevné domky dnes může bydlet v jednom z bytů v domě chráněného bydlení v Trutnově. Chodí do práce, jezdí sama autobusem, nakupuje, vaří, stýká se s kamarády. Jeji život má  smysl a cítí se šťastná tak, že by jí mnozí mohli závidět!

Helenka

Autor: Barevné domky

Chete také pomoci? Přineste svou staro-novou mikinu do TIMEOUT a dostaňte novou za 50 %. Vybrané mikiny poputují do Barevných domků Hajnice. Obyvatelé Barevných domků vybrané mikiny použijí na výrobu zajímavých věcí, které se zpětně přes e-shop prodají. Získané peníze konkrétně pomohou dvěma autistům, kteří mají definované agresivní chování. Akce Mikina bude probíhat od 20. 3. do 31.3.