Kamioňák Casanova: Holkám z ulice neodolám! | Pro ženy | Blesk.cz

Kamioňák Casanova: Holkám z ulice neodolám!

23. listopadu 2012 | 15:00

"Vždycky jsem miloval auťáky, dobrodružství a ženy," vypráví řidič kamionu Ondra (35). "Nikdy žádné neodolám a vím, že nikdy nebudu věrný. Rozejít se ale nechci."

Už ve školních lavicích mi často běhala hlavou touha řídit kamion nebo popelářské auto. To jsem ještě netušil, že se mi to jednou opravdu povede.

Silnice v hlavě

Místo učení se mi hlavou proháněla auta a podle toho vypadaly mé školní výsledky. Navíc jsem byl hodně živé dítě, které nechtělo poslouchat, vyhledávalo nebezpečné akce a za každou cenu muselo být po jeho.

To mi vlastně tak trochu zůstalo až do dospělosti. Vyučil jsem se autoklempířem, ale tuto profesi jsem nikdy nevykonával. Hned po škole začal můj kámoš jezdit kamionem a hledal ještě někoho jako pařtáka. Bez zaváhání jsem místo vzal.

...
Autor: profimedia.cz

Nadšeně jsem jezdil vysněným kamionem nejprve po Čechách a zjišťoval, že tato práce má mnoho výhod pro mou nespoutanou povahu. Později mi šéf nabídl, zda nechci jezdit cizinu. Samozřejmě jsem neřekl ne.

Mezi dvěma ženami

Ženy byly kromě aut má druhá slabost, nikdy jsem neodolal žádné krásné a přitažlivé dívce. Ani starší dámě… Tak jsem taky začal chodit chodit s Jitkou. Byla o 12let starší než já, rozvedená se dvěma dětmi.

Měla úžasnou postavu a milou dušičkou. Miloval jsem ji. Ale brzy mi život do cesty zavál ještě jednu lásku. Martina byla starší jen o 8 let a byla zrovna tak krásná a hodná jako Jitka, navíc neměla děti.

Bylo pro mě nepřípustné jednu z nich poslat pryč. Tak jsem se rozhodl, že si prostě nechám obě. Díky své práci jsem často na cestách i přes noc a můj čas je nekontrolovatelný, což hrálo v můj prospěch...

Rande na střídačku

Jitka i Martina chtěly společné bydlení. Jako kdyby se znaly a domluvily se! První s tím přišla Jitka. Trochu čekala, že jí pomůžu s dětmi, ale hned na začátku jsem jí vysvětlil, že bývám opravdu často pryč, a ona to brala jako fakt.

O pár týdnů později mi dala stejný návrh i Martina a já také přikývl. Opět s tím, že bývám často na cestách a domů se dostanu tak jednou za 14 dní. Nic nenamítala. Smála se, že se aspoň tak brzy neokoukáme a déle nám to vydrží.

Ve skutečnosti jsem se přes týden opravdu málokdy dostal domů na noc. Ale víkendy jsem míval volné. Jitčin exmanžel si děti brával vždy na sudý víkend k sobě, a tomu jsem se podřídil.

Sudé víkendy jsem trávil u Jitky a liché u Martiny. Někdy to byla honička, ale šlo jen o zvyk. Abych se nepřeřekl, zvolil jsem prostou taktiku: málo mluvit a neoslovovat jménem. Pro jistotu byly obě "zlatíčka". 

...
Autor: profimedia.cz
Ztratil jsem obě

Moje paralelní vztahy si brzy sedly a všechno bylo naprosto normální a přirozené. Většina ostatních chlápků se vracela domů ke své rodině, já jezdil za dvěma.

Žil jeden život s Martinou, druhý s Jitkou a třetí ve svém kamionu, do kterého často zavítala i nějaká dívka z ulice… Ani jedna nic netušila, u obou jsem byl doma, žádná z nich výrazně neprotestovala.

Časem však zamilovanost vyprchala a vše nepoznané, co mě lákalo, už bylo prozkoumané, a tím i nezajímavé. Oba vztahy tak začaly pomalu, ale jistě ochabovat.

Martina navíc často vedla řeči o tom, že by si přála miminko, což bylo pro mě fakt nepřípustné. Raději jsem ze vztahu utekl. Do půl roku se pak rozpadl i vztah s Jitkou.

Zbyl mi jen život kamioňáka, který jsem si zpestřoval chvilkami s "pouličními" kráskami. Vlastně mi to vyhovovalo, měl jsem spoustu volných kamarádek, které byly pro každou legraci a já se nemusel honit a hlídat se.

Přišla láska

Diskotéky ani bary jsem nikdy moc nevyhledával. Jednou mě ale kamarád vytáhl na večírek. A tam se to stalo. U tyče tančila krásná provokativní štíhlá blondýnka, o něco starší než já. Měla všechno, co se mi líbí.

Po vystoupení přišla na bar a moje „akce“ měla začít. Jenže já najednou zjistil, že se známe ještě z mládí! I ona si mě pamatovala, slovo dalo slovo a než jsme se rozkoukali, byla z toho láska jako trám.

Najednou jsem měl oči jen pro ni, ani mě nenapadlo, že bych chtěl ještě nějakou jinou. Byl ze mě úplně jiný člověk. Po týdnu nastalo velké stěhování do Plzně, kde Verunka bydlela. Kamionem jsem jezdil, ale ve vší počestnosti.

...
Autor: profimedia.cz

Miluju ji, ale...

Na víkendy jsem jezdil k Veronice a bylo nám krásně. Protože však pracovala jako tanečnice, musela páteční a sobotní večery místo se mnou trávit v práci. Chvíli to šlo, ale po čase jsem začal zase toužit po jiných ženách...

Nejdřív jsem si užíval jen na cestách, ale časem jsem přestal odolávat i doma. Pohledných kamarádek bylo mnoho… Veroniku moc miluji, jenže v sexu nám to trochu skřípe, začal jsem tam prostě něco postrádat

Někdy zůstávám u kamarádek až do rána a své milé říkám, že musím jet ještě tam a tam. Nikdy se nedí, poznala mě jako kamioňáka a ví, jak to mám s časem. Vždycky jí ale aspoň zavolám nebo napíšu zamilovanou textovku.

Štastný pár?

Svou touhu po ženách prostě nedokážu ovládat. Když mám volno a Veronika pracuje, ale ani když jsem na cestách.  Stále se držím rčení „co oči nevidí, to srdce nebolí“. Nikdy bych jí nechtěl ublíži, jenže touha je silnější...

Takhle žiju už sedmým rokem. Musím se přiznat, že mi to tak naprosto vyhovuje. Troufám si říct, že i nic netušící Verunka je šťastná a spokojená. Začínáme plánovat svatbu a miminko.

Vím, že touhy na ostatní ženy se nikdy nezbavím a vždy podlehnu. Naštěstí taky dobře vím, jak to udělat tak, abych nikdy neublížil…

 

Čtenář Ondřej

Autor: dit