Ještě před dvěma lety prožívala naše čtenářka Aneta dny naplněné štěstím a radostí. Měla spokojené manželství a dvě skvělé děti, dceru Adélku (8) a syna Tadeáše (5). Když potřetí otěhotněla, měla pocit, že už jí nic nemůže chybět. Splnil se jí životní sen.
Horor v porodnici
Osud si však pro ni připravil nelehkou zkoušku. Narozením Jonáška se celé rodině život obrátil naruby. Slovo zdraví už pro ně není jen pouhou frází. "Celé těhotenství jsem měla bezproblémové, všechny testy byly v pořádku. Těšila jsem se na miminko a zářila štěstím," svěřila se nám Aneta.
Během pár minut se však vysněné štěstí změnilo doslova v "noční můru". Malý Jonášek se kvůli komplikacím při porodu narodil ve velmi špatném stavu. "Sám není schopný ani dýchat, je závislý na ventilátoru, má tracheostomii (průdušnici uměle vyvedenou na povrch těla - pozn. redakce), nepolyká, je úplně nehybný jako hadrová panenka," říká se slzami v očích zoufalá maminka, které synovo "vítězství" v naší soutěži Zlatíčka 2012 udělalo obrovskou radost. Jonášek totiž v internetovém hlasování obdržel vůbec nejvyšší počet hlasů a postoupil tak do dalšího kola.
Konečně doma
Po půl roce stráveném po nemocnicích se jí podařilo vyřídit pro Jonáše domácí umělou ventilaci a může se tak už o něj starat doma a být mu nablízku. "Jonášek potřebuje čtyřiadvacetihodinovou péči, odsáváme mu hleny z tracheostomické kanyly, každý pohyb musíme udělat za něj, abychom předešli proleženinám. Krmíme ho sondou přímo do bříška běžnou stravou. Všechno mu ale musíme rozmixovat, aby směs prošla gastro sondou."
I když paní Anetě pomáhá s péčí o syna celá rodina, je to pro ni víc než těžké. "Manžel se mi snaží pomáhat jak jen to jde, střídá mě i v noci, abych se mohla alespoň trochu vyspat. I pro něj je to však náročné, většinou je celý den v práci, máme hypotéku, takže finanční zajištění rodiny je jen na něm. Pomoci se mi snaží i dcera."
Voda dělá zázraky
Jonášek je i přes svůj handicap zvídavé dítě. Jak nám maminka prozradila, celé dění rodiny sleduje ze své postýlky, má rád hračky, co vydávají zvuky. Největší radost mu však dělá večerní koupání.
"Je to rituál, který prožívá celá rodina společně. Joník se musí na chvíli odpojit od dýchacího přístroje a přenést do vany s teplou vodou, kde se znovu na dýchací přístroj přípojí. Má to moc rád, voda ho nadnáší a dělá mu dobře. Jeho radost se zrcadlí v obličejích všech."
Největší ZLATÍČKO
Na výlety do přírody však rodina zatím nejezdí, i když by Jonáš nějaké další venkovní podněty potřeboval. "Nemáme bohužel tak velké auto a Jonášek navíc potřebuje speciální autosedačku, která je pro nás příliš drahá. Jak malý roste a přibírá, potřebujeme stále víc nejrůznějších zdravotních pomůcek, které jsou bohužel finančně nákladné a pojišťovna nám na ně nepřispěje, prozradila nám maminka.
Jonášovo postižení změnilo celé rodině priority. "Život Jonáška na lůžku s umělou plicní ventilací je prognosticky špatný, užíváme si každý den s ním a jsme rádi za každý jeho úsměv. Snažíme se ale, aby ostatní děti nepociťovaly, že na prvním místě je nemocná bráška, i když někdy je to opravdu těžké," dodává Aneta.
Pokud vás Jonáškův příběh zaujal a chcete paní Anetě nabídnout pomocnou ruku, napište nám na náš email prozeny@blesk.cz. Rádi jí vaše vzkazy předáme.