Příběh čtenářky: Žárlivost donutila mého manžela k sebevraždě! | Pro ženy | Blesk.cz

Příběh čtenářky: Žárlivost donutila mého manžela k sebevraždě!

6. října 2012 | 08:12

Příběh třicetileté Lucie V. je důkazem toho, že přílišná láska může člověka zabít. Její manžel skočil přímo před jejíma očima z okna jejich bytu. V osmadvaceti se tak stala vdovou. A co víc, rodiče jejího zesnulého muže ji viní z jeho smrti!

Ještě před dvěma lety by mne ani v nejhorším snu nenapadlo, jak se můj život od základu změní...

Žila jsem tehdy ještě s manželem. Byli jsme v tu dobu spolu 4 roky a plánovali si společnou budoucnost a rodinu. S miminkem se nám to bohužel delší dobu nedařilo. Zdálo se, že chyba bude na mé straně, proto jsem podstoupila veškerá možná i nemožná vyšetření včetně laparoskopie. Jinak se zdálo, že žijeme normální všední život...

Špehoval mě nonstop

Postupem času se u manžela začala projevovat žárlivost. Nejprve to začalo jen náznaky, které spíše než já, vnímalo mé okolí. Brala jsem to tak, že mému partnerovi na mně prostě záleží a tak žárlí, ale postupem času se to začalo stupňovat. Můj život se omezil na chození do práce, na nákup a hned domů. Přestala jsem se stýkat s přáteli, protože bych z kávy se sestrou natož s kamarádkou neměla prakticky nic. Proč? Během kávy, podotýkám max. za 1,5 hodiny, jsem měla i osm telefonátů od manžela, vždy pod nějakou záminkou (aby měl kontrolu kde jsem). Jestli má jít ven se psem, jestli má nakoupit a tak podobně. Že bych se mohla zpozdit o pět minut? To neexistovalo!

Já si s tebou nechci povídat!

Pak už za mnou začal chodit i do práce a nosil jako záminku malé pozornosti. Už i má šéfová si toho začala všímat. Jenže já se to pořád snažila brát jako projev lásky. Nedala jsem svému muži nikdy nejmenší důvod k žárlivosti. Došlo to tak daleko, že zinscenoval i údajnou nevěru... Měl totiž dva telefony, jeden soukromý a jeden služební. Z toho služebního, kde předtím vyměnil sim kartu si sám sobě poslal na ten soukromý zprávu:  "Ať ta Tvoje nechá toho mého být" a předložil mi mobil s otázkou co to má znamenat? Nechápala jsem vůbec, o co jde. Řekla jsem mu, ať ihned zavolá zpět. Samozřejmě číslo bylo nedostupné... Další den "přišla" opět smska se slovy "Já si s Tebou nechci povídat." Opět jsem trvala na zpětném telefonátu. Opět bez úspěchu. Jak by také ano. Později se muž přiznal, že to na mne sehrál, aby se ujistil zda ho nepodvádím....

Skočil z okna před mýma očima

Netušila jsem, že za pár dnů prožiju to, co bych nepřála nikomu na světě... Sestra mě v ten osudný den přivezla z práce a já spěchala udělat večeři. Manžel to měl mít pracovně náročnější, tak aby netrpěl hlady. Jenže k mému překvapení už byl doma. Bylo na něm něco divného. Měl červené oči a neskutečně bledou tvář. Ptala jsem se, co se stalo. Ani si nepamatuji, co mi tenkrát odpověděl. Chodil a bloumal po bytě, což nikdy nedělal. Pustila jsem se bleskově do přípravy jídla, když najednou zmizel do vedlejšího pokoje. Šla jsem se podívat, co dělá. K mému zděšení stál ve vedlejší místnosti v okně! V tu chvíli mne zamrazilo. Stáhla jsem ho zpět k sobě a okamžitě volala sestře, aby ihned přijela. Ptala jsem se, co ho to popadlo. Odpověděl jen, že ví že to pokazil a pak ono přiznání k došlým esemeskám. Dotáhla jsem ho do kuchyně, abych dodělala jídlo a modlila se, aby sestra dorazila co nejdříve a mohli jsme vše společně probrat. Jen co jsem se otočila, byl opět v okně. Klepala jsem se strachy.Tentokrát jsem už byla hrubá a naštvaná. Chytla jsem ho za triko a podruhé strhla zpět. Křičela jsem na něj, co to dělá a jestli chce zahodit náš život kvůli takové hlouposti (později se ukázalo, že v tom byly i pracovní záležitosti). V tom zazvonil zvonek a vystrašená sestra vběhla do bytu a ptala se, co se děje. Ani její přítomnost nedokázala zabránit neštěstí, které pak následovalo. Už bylo na cokoliv pozdě. Můj muž byl naprosto odhodlaný. Rozběhl se a vyskočil z okna pátého patra.

Podle tchánů jsem vrah

Ve vteřině se mi zhroutil celý svět. Všechno, co jsme dosud budovali, bylo nenávratně pryč. Byla jsem úplně na dně a měla jsem pocit, že na mně leží ten nejtěžší balvan. Rodiče manžela mi to stále dávají za vinu, protože si přečetli ony zprávy, které mne "usvědčují" z nevěry. Dokonce mi posílali výhružné a vulgární sms zprávy a dodnes na mne hází špínu. Jenže já mám svědomí čisté!

Autor: připravila: dit, Klena