Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, postihující převážně mladé osoby mezi 20.- 40. rokem života. Stejně, jako u Petry, začíná většinou nenápadně – únavou, dvojitým viděním, zadrháváním, brněním končetin, točením hlavy, horší koordinací pohybu.

Koho by napadlo za nimi hledat závažnou chorobu, poškození nervových vláken a mozku? Většinou si to omluvíme námahou, pobytem na sluníčku, virózou… Ovšem jednou výmluvy "dojdou" a stejně skončíme u lékaře – příznaky se totiž opakují a nabývají postupně na síle.

Trvalá invalidita

"Pro léčbu je velmi důležité, aby byla choroba rozpoznána co nejdřív a začala se léčit. Pokud se tak nestane, pak se během 10 až 20 let dostává pacient neodvolatelně do invalidity. Včasně léčený pacient má šanci na daleko pomalejší vývoj choroby – i když zcela ji ještě léčit neumíme," upozorňuje Doc. MUDr. Eva Havrdová, CSc., vedoucí lékařka RS centra Neurologické kliniky 1 LF UK Praha.

Proč nemoc propukne, nevíme

Roztroušená skleroza

Autor: Profimedia.cz

Proč někdo onemocní a proč jsou to tak mladí lidé? Příčina onemocnění není jednoznačně známá, velmi pravděpodobně jde o kombinaci genetické dispozice s různými vlivy zevního prostředí - infekce, nedostatek vitaminu D, kouření, aj. Jde o autoimunitní onemocnění – imunitní systém napadá vlastní tkáně.

Proč vzniká? To nevíme.

"Zatím nevíme, proč člověk onemocní, ale je prokázáno, že to mimo jiné souvisí také s dostatkem vitaminu D. Proto bychom si ho měli v době, kdy není dost sluníčka, dopřát alespoň v pilulkách. Také by ho měly užívat ženy v období těhotenství," dodává MUDr. Havrdová.

Vznik nemoci je tedy souhra mnoha faktorů, které zatím ještě neumíme pojmenovat. Jednoznačné ale je, že vede k ničení nervových buněk. Čím dřív se tedy začne s jejich ochranou vhodnými léky, tím pro pacienta lépe.

Nejdůležitější je začít včas

Čím dřív je pacient diagnostikován a začne léčba, tím déle se zabrání nevratnému poškození CNS, tedy invaliditě.

Jak se žije s roztroušenou sklerózou?

Petra se po třech letech léčby o své nemoci nebojí mluvit a hlavně - naučila se s ní žít. "Díky lékům se cítím velmi podobně jako do chvíle, než jsem onemocněla. Je pravda, že jsem musela opustit některé oblíbené sporty, ale našla jsem si místo nich jiné. Naštěstí mne velmi podporuje rodina i kolegové v práci. Musela jsem si jen zvyknout, že moje tělo funguje trochu jinak, že jsem celkově pomalejší, ale jinak se cítím dobře," dodává Petra.

Fakta o roztroušené skleróze