Paní Zdena si do manželství přivedla tříletého syna, později se narodil další. „První facka padla, když byl druhému synovi rok. Za to mi manžel jako omluvu přinesl kytku. Pak se už neomlouval,“ vypráví Zdena.
Domácí násilí se postupem času stupňovalo, výjimkou prý nebylo ani sexuální násilí. „Většinou k tomu docházelo v manželově opilosti. Byl hrubý a sprostý i na oba syny. Nikomu jsem se bohužel nesvěřila, strašně jsem se styděla, i když lidé kolem nás samozřejmě něco tušili,“ pokračovala.
Teror nepřestal, vše vyvrcholilo koncem roku 2006. „To mě nejen bil, ale také mě začal škrtit. Život mi zachránil syn, který ho na poslední chvíli ode mne odtrhl.“ Paní Zdena se rok nato rozvedla a až nyní je schopna o případu vyprávět.
Odborníci radí: Netrpte, svěřte se!
Pokud chce žena domácí násilí řešit, musí k tomu najít především odvahu. Hlavně netajit, co se doma děje. „To znamení informovat o tom např. lékaře, někoho z rodiny, svěřit se přátelům, zavolat na linku krizové pomoci a popovídat si o tom s odborníkem,“ doporučuje Petra Vitoušová z Bílého kruhu bezpečí. Právě tato organizace dokáže ženám pomoci. Mohou se obrátit na intervenční centra, na www.domacinasili.cz nebo volat na nepřetržitou telefonickou pomoc na čísle 251 511 313.
Další místa odborné pomoci:
Intervenční centra – specializovaná pracoviště pro pomoc osobám ohroženým domácím násilím, kontakty naleznete na www.domacinasili.cz
* Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy
* Občanské poradny
* Poradny Bílého kruhu bezpečí
* Krizová centra psychosociální pomoci
* Azylové domy
Co je domácí násilí:
Fyzické, psychické anebo sexuální násilí mezi blízkými osobami, ke kterému dochází opakovaně v jejich soukromí a tím skrytě mimo kontrolu veřejnosti. Intenzita násilí se stupňuje a vede ke ztrátě schopností sebezáchrany, tj. schopnosti násilí zastavit a vyřešit narušený vztah.
Co není domácí násilí:
Vzájemná napadání, hádky, rvačky, spory, kde se role osoby násilné a osoby ohrožené střídají