V rámci přípravy na smrt Sakíne Mohammadi Ashtiani, matka dvou dětí, napsala poslední vůli a objala ty, které s ní sdílejí celu ve vězení v Tabriz. Žena už dostala devadesát devět ran bičem. "Trest ukamenováním byl odložen kvůli přezkoumání rozsudku, ale ještě jí to klidně může potkat," řekl úředník íránské justice.

Rodina se za ní nemůže dostat ani na krátkou návštěvu, protože jim úřady tvrdí, že si to odsouzená nepřeje. A jí zase říkají, že jí nikdo na navštěvovat nechodí. "Tlak mezinárodního okolí jim nedovolil ukamenovat ji, ale různými prostředky ji zabíjeli každý den," tak okomentoval chování íránských úřadů ženin syn Sajad.

Veřejné přiznání

Íránská státní televize odvysílala doznání k vraždě. Veřejně se k trestnému činu přiznala zahalená žena. Později se zjistilo, že jí byla Sakíne Mohammadí Aštíaníová (43), kterou íránské soudy už před pár týdny poslaly na smrt ukamenováním za cizoložství.

Sakíne byla kromě cizoložství obviněná ještě z toho, že věděla o připravované vraždě manžela. Toho zabil jeho bratranec, který byl jejím milencem. Vraždu spáchal elektrickým proudem. Žena mu měla při trestném činu pomoct tím, že svému manželovi píchla uspávací injekci. Toto obvinění bylo ale nakonec staženo.

Íránský prezident Ahmadínežád přežil pokus o atentát

Její syn prosí veřejnost

Vražda, cizoložství, znásilnění, ozbrojená loupež, obchod s drogami – za to vše je v Íránu trest smrti. Tento systém je tam zaveden od islámské revoluce, která v Íránu proběhla v roce 1979.

Sajad si myslí, že jediným důvodem, proč je jeho matka ještě naživu, je mezinárodní poprask, který kauza vyvolala. "Prosím všechny lidi na světě, aby moji matku dále podporovali. To je možná ta jediná cesta, jak mámu odvrátit od trestu smrti."

Pro dobrotu, na žebrotu

Ženin právník Mohammad Mostafají (37) se postaral o medializaci celého případu a o osud obviněné se začaly zajímat západní vlády. V Bruselu například vznikla jako symbol protestu instalace napodobující kamenování zahalené ženy.

Člověk by řekl, že by svému právníku měla žena poděkovat, jenže se chovala právě opačně. "Říkám Mostafajímu: jak se opovažuješ používat moje jméno, lhát v něm a říkat o mně věci, které nejsou pravda?" Takhle mu žena veřejně vynadala.

Co na to Mostafají? Tvrdí, že to řekla proto, že byla mučena. Mučení je totiž íránský běžný justiční postup, jak z obviněného dostat doznání, jaké soud chce. A to bez ohledu na to, jestli se to tak skutečně stalo nebo ne.

Taliban zbičoval a zabil těhotnou Afghánku

Pomáhal, teď ho čeká smrt

Mostafají řeší její případ už od roku 2005, kdy byla obviněna z cizoložství. Přitom se ale zabýval i jinými oběťmi přísného íránského soudního systému a to včetně případů týkajících se nezletilých a dokonce i dětí.

Nyní pobývá empatický právník v norském azylu, protože mu domovina za jeho právnické zásahy vyhrožuje trestem smrti.