2°C
Vědci zkoumali vývoj daného ukazatele ve třiceti evropských zemích mezi lety 1989 a 2006. Největší pokles - o plných 45 procent - zaznamenali na Islandu. Na druhém místě je Británie, kterou vědci pro potřeby studie rozdělili na Anglii a Wales - tam nastal pokles o 35 procent, Severní Irsko (29) a Skotsko (30 procent).
Špatná prevence i vyšetření
"Na druhém konci spektra, ve středoevropských zemích, souvisí malý pokles nebo pokračující zvyšování úmrtnosti na rakovinu prsu se slabým, většinou neorganizovaným screeningem, nízkým počtem mamografů, pomalým zaváděním protirakovinných léků a tím, že náklady na zdravotnictví jsou pod evropským průměrem," píše se ve studii.
Vědci ale poznamenávají, že i v některých zemích, kde jsou výdaje na zdravotnictví poměrně vysoké a systematické preventivní vyšetřování prsou i léčba je na dobré úrovni, byl pokles menší, než v jaký by se mohlo doufat. Ve Francii tak pokles činil 11, ve Finsku 12 a ve Švédsku 16 procent.
Tento týden Evropská komise oznámila, že v zemích Evropské unie je každoročně odhaleno kolem tři sta padesáti tisíc nových případů rakoviny prsu a kolem sto třiceti tisíc žen jí nakonec podlehne.
Zvýšená mortalita je i v Česku
V Česku stoupl počet odhalených onemocnění po zavedení národního screeningového programu, který funguje od roku 2002, ze zhruba čtyř tisíc ročně až na současných šest tisíc. Tedy o dva tisíce případů více! Každý rok na tuto zákeřnou nemoc v naší zemi umírá v průměru tisíc osm set žen.
Více pacientek ale přežije. Přispívá k tomu fakt, že téměř tři čtvrtiny onemocnění je ve screeningu odhaleno v časném stadiu, kdy je lze vyléčit. Šanci pacientek zvýšila také moderní biologická léčba ve specializovaných centrech.
