Vědci zkoumali vývoj daného ukazatele ve třiceti evropských zemích mezi lety 1989 a 2006. Největší pokles - o plných 45 procent - zaznamenali na Islandu. Na druhém místě je Británie, kterou vědci pro potřeby studie rozdělili na Anglii a Wales - tam nastal pokles o 35 procent, Severní Irsko (29) a Skotsko (30 procent).

Špatná prevence i vyšetření

Dojemná zpověď Anny K.: Až porazím rakovinu, dám si panáka!

"Na druhém konci spektra, ve středoevropských zemích, souvisí malý pokles nebo pokračující zvyšování úmrtnosti na rakovinu prsu se slabým, většinou neorganizovaným screeningem, nízkým počtem mamografů, pomalým zaváděním protirakovinných léků a tím, že náklady na zdravotnictví jsou pod evropským průměrem," píše se ve studii.

Vědci ale poznamenávají, že i v některých zemích, kde jsou výdaje na zdravotnictví poměrně vysoké a systematické preventivní vyšetřování prsou i léčba je na dobré úrovni, byl pokles menší, než v jaký by se mohlo doufat. Ve Francii tak pokles činil 11, ve Finsku 12 a ve Švédsku 16 procent.

Tento týden Evropská komise oznámila, že v zemích Evropské unie je každoročně odhaleno kolem tři sta padesáti tisíc nových případů rakoviny prsu a kolem sto třiceti tisíc žen jí nakonec podlehne.

Zvýšená mortalita je i v Česku

Krásná a zdravá prsa: Memento Anny K.

V Česku stoupl počet odhalených onemocnění po zavedení národního screeningového programu, který funguje od roku 2002, ze zhruba čtyř tisíc ročně až na současných šest tisíc. Tedy o dva tisíce případů více! Každý rok na tuto zákeřnou nemoc v naší zemi umírá v průměru tisíc osm set žen.

Více pacientek ale přežije. Přispívá k tomu fakt, že téměř tři čtvrtiny onemocnění je ve screeningu odhaleno v časném stadiu, kdy je lze vyléčit. Šanci pacientek zvýšila také moderní biologická léčba ve specializovaných centrech.