"Fóbie jsou nejčastějším typem úzkostné poruchy. Podle odhadů jimi trpí přibližně 10 milionů lidí ve Velké Británii, tedy asi každý šestý obyvatel," říká Alex Hedger, ředitel jedné z místních klinik.
Zatímco většině z nás ostatních to často připadá docela zábavné, pro postižené může být fóbie skutečně vysilující. Trápí je strach, svůj život často organizují tak, aby se vyhnuli předmětům jejich úzkosti. Pro ně jejich fóbie není vůbec ničím směšným a lidé kolem nich by měli být vždy citliví a mít pochopení.
Mezi prvních pět nejčastějších fóbií patří strach ze zvratků, výšek, zvířat, sociální fóbie a hrůza z injekčních jehel. Ty nejpodivnější z nich jsou sice méně časté, ale o to šílenější. Nevěříte?
Ergofobie - strach z práce
Hluboký a trvalý strach z práce je běžný zejména u lidí pracujících ve velkých městech. Pacienti často mají kombinaci obav, jako je strach ze selhání při plnění zadaných úkolů, z výpovědi, mluvení před skupinami, nebo styku se spolupracovníky. Nesmí být zaměňována s leností.
Lachanofobie - strach ze zeleniny
Lidé často nechápou, že by někdo mohl mít panický strach z tak běžné věci, jako je zelenina. Tato fóbie však skutečně existuje. Někteří pacienti mají například obavy jen z dlouhé zeleniny, jako je okurka či tykev. Jiným vadí úplně všechny druhy.
Coulrofobie – strach z klaunů
Představte si cirkus, do manéže vbíhají pestře pomalovaní a oblečení klauni a začínají dělat vtípky. Přijde vám to vtipné, nebo se musíte kousat do hřbetu ruky, abyste nezačali řvát strachy? Pokud zaškrtnete druhou možnost, je pravděpodobné, že trpíte chorobným strachem z klaunů, stejně jako například Johnny Depp.
Koumpounofobie - strach z knoflíků
I taková každodenní banální věc jako jsou knoflíky, může být pro některé lidi zdrojem velkého strachu. Spojena bývá často s fóbií z děr. Postižení to nemají lehké. Musí si vybírat jen oblečení, které má zipy.
Parusesis - strach z močení na veřejnosti
Jde o druh sociální fobie, která postihuje až 7 % populace, což tvoří celkem asi 17 miliónů lidí. Jejím spouštěčem je stres. Příznakem je nemožnost se vymočit v přítomnosti ostatních lidí. Postiženým vadí například i hluk za dveřmi záchodků (doma, v restauraci, na veřejných záchodcích...).