Originální zpěvák, jehož hlas vás musel chytnout za srdce. Holubí dům už mu nikdo neodpáře, patří k němu.
Odmalička hrál na kytaru
Narodil se 6. března 1951 a spolu s rodiči a bratrem Milanem vyrůstal v Bousově kousek od Čáslavi. K muzice měl blízko, však taky jeho otec působil jako učitel hudby. Na kytaru hrál odmalička, stejně jako jeho mladší bratr. Oba se pak věnovali profesionálně hudbě, oba byli slavní. Milan hrál s kapelou Plastic People of the Universe, Jiří se vydal na sólovou dráhu. Učení ho nebavilo, začal se učit na instalatéra, ale školu nedokončil. Muzika měla přednost.
Bouřlivák z Nuslí
Když se rodina přestěhovala do Prahy do Nuslí, Jiří začal poslouchat Radio Luxembourg. Zpíval, hrál. Brzo mu začali přezdívat nuselský Hallyday, to podle legendárního rockového hudebníka, s nímž ho pojila podobná barva hlasu. Vedle provozování hudby Jiří tak trochu „zlobil“, vylepoval protisovětské plakáty – a byl zadržen. Kdo ví, zda důvodem nebyly spíše podvody s fakturami, za které kupoval alkohol. Ve vazbě se pokusil demonstrativně si podřezat žíly, myslel si, že tak ho pustí a získá modrou knížku.
Sexy hlas a Holubí dům
Pracoval v divadle jako kulisák, hrál v různých kapelách, v roce 1972 s kapelou Karla Šípa Faraon natočil legendární hitovku Holubí dům. Tu mu napsali Šíp a Uhlíř. Jeho sexy chraplák a polodlouhé vlasy byly jeho poznávacím znamením. Později ho k sobě přetáhl do skupiny F. R. Čech. Natočil spoustu „odrhovaček“, třeba do filmů Což takhle dát si špenát nebo Hop, a je tu lidoop. Objevil se jako herec i ve filmech, například v Trháku či Romanci za korunu. V roce 1977 byl předskokanem britské pop-rockové kapely Smokie.
Alkohol, mejdany a osobní život
Nežil zrovna příkladně. Rád se napil a kouřil marihuanu. Provokoval vzhledem, ale byl apolitický. Přesto podepsal Antichartu, i když nejdřív říkal, že si radši zlomí obě ruce. S první ženou Alenou měl dceru Andreu, s druhou ženou Jitkou vydržel až do svého konce, přestože i s ní se stihl před svou smrtí rozvést. Život s ním byl asi jako na houpačce, Jiří měl stovky fanynek, které posedávaly před jeho domem na schodech. Jitka v jednom z rozhovorů prozradila, že na něj ale nežárlila.
Smrt na něj čekala v Dunaji
Osudné pondělí 13. dubna 1981 byl Schelinger v Bratislavě, kde natáčel hit Což takhle dát si špenát. Jel sám, bez kapely i bez Jitky. Večer si šel sednout do vinárny s nějakou fanynkou a jejím partnerem. Pili, kouřili marihuanu. Pak společně odešli a cestou se k nim přidali dva muži. Začali se prý hecovat, kdo najde odvahu skočit ze starého železničního mostu. Jeden z mužů skočil a podařilo se mu se zachránit, Jiří bohužel skok z devítimetrové výšky nepřežil. Jeho tělo se našlo po měsíci a identifikovali ho jen podle zubů. Spekulace, že šlo o úkladnou vraždu StB, se neprokázaly.
Kdo koho miloval? Proč někomu nevyšla kariéra? Další příběhy herců a hereček nejen z doby první republiky najdete na webu Blesk pro ženy ZDE










