Narodil se 14. prosince 1939 ve Zlíně v československé rodině. Jeho dědeček byl slovenský dramatik a evangelický farář Jozef Hollý, ale nikdy se s ním nesetkal. V jednom z rozhovorů Abrhám o dědečkovi prohlásil, že měl všechny vlastnosti, kterých si vážil a které ho zavazují. Umělecké geny jsou prý jeho zásluha. A nejen jeho. Tatínek a maminka hráli ochotnicky divadlo.

Rodina mu dala také dobrou výchovu. Naučil se hrát na klavír i mluvit anglicky, kultivovaně vystupoval. I mnohem později vypadal vždy jako prvorepublikový elegán, který se v každé situaci chová naprosto perfektně.

Cesta k divadlu nebyla přímočará

V roce 1957 po maturitě nesměl dva roky na vysokou školu, protože jeho dědeček i tatínek měli cihelnu. Toužil stát se pilotem, klavíristou, farářem. Buržoazní původ ale nebyl dobrou vstupenkou ke studiu. Několik let se živil rukama jako přidavač u Pozemních staveb v Bratislavě. Pak si podal přihlášku na bratislavskou VŠMU a jeho profesorem se stal herec a režisér Andrej Bagár.

Zuzana Navarová: Holka s kytarou, která si nehrála na hvězdu. Zabila ji rakovina

Po dvou letech odešel z Bratislavy na pražskou DAMU, tu ukončil v roce 1962. Dostal angažmá v pražském Divadle československé armády, dnešním Divadle na Vinohradech, odtud ale po třech letech zamířil do Činoherního klubu. Tam byl několik desítek let. V roce 1992 přijal nabídku do Národního divadla, ale po dvou letech nadobro odešel a vrátil se zpátky do Činoheráku.

Emil Zátopek: Slavný sportovec prožil lásku jako z červené knihovny

V divadle ztvárnil řadu vynikajících rolí, například v Penzionu pro svobodné pány, Rackovi či v představení Tři v tom. Proslavily ho ale hlavně filmové role, ve kterých dokonale využil všech svých výrazových prostředků. Díky své vizáži, zejména černým vlasům a tmavým očím, dostával často role záletníků a komplikovaných mužů. Svůj talent dokázal uplatnit nejen v komediích, ale i vážných snímcích.

Spousta rolí, ale proslavil ho Arnošt Blažej

Celkem natočil více než padesát filmů. Proslavily ho ale i role v televizních seriálech, především postava záletného doktora Blažeje. Přitom roli hodně zvažoval, tušil, že po zbytek života bude Blažej. Díky Blažejovi se ale stal idolem žen všech generací.

Skvělý byl v rolích ve filmech v šedesátých a sedmdesátých letech, například ve filmech Penzion pro svobodné pány, Partie krásného dragouna, Dita Saxová či Holka na zabití. V roce 1976 zazářil jako třídní učitel dospělých žáků v komedii Marečku, podejte mi pero! Následovaly komedie Kulový blesk, Vrchní, prchni, Konec starých časů, Žebrácká opera, Rozpuštěný a vypuštěný, Šakalí léta či později film Kráska v nesnázích. Za roli příslušníka VB v muzikálu Šakalí léta získal v roce 1993 Českého lva. Vždy byla z jeho rolí cítit velká pokora.

Rudolf Hrušínský: V pětadvaceti potkal osudovou ženu. Celý život jí byl věrný!

Díky herectví se potkal se svou osudovou ženou: Libuší Šafránkovou. Mají spolu jediného syna Josefa a taky čtyři vnoučata. Když se jich mnozí ptali, jak je možné, že spolu tak dlouho vydrželi, Abrhám v jednom z rozhovorů odpověděl: „Asi je to tím, že jsme měli podobné předky a štěstí. Naši předci měli dost síly bojovat se všemi problémy. Životním zkouškám se nevyhnete, je jen na vás, jak v nich obstojíte.“

Kdo koho miloval? Proč někomu nevyšla kariéra? Jaké byly jejich osudy? Další příběhy hereček a herců najdete na webu Blesk pro ženy ZDE

Jste mu nevěrná? Odpovězte si na tyhle otázky a srovnejte si to v hlavě!

Nevyhazujte slupky od citrusů. Bělí zuby a umí i jiné zázraky!