Vypadala jako aristokratka, snad proto se nelíbila soudruhům, kterým ležela v žaludku. A nebyl to jen její zjev, co jim vadilo. Už od padesátých let Kačírková říkala to, co si myslela. Byla inteligentní a vzdělaná, jako jedna z mála hereček tehdejší doby hovořila výborně francouzsky.
I to byl zřejmě důvod, proč se v roce 1955 seznámila v Praze s francouzským hercem Gérardem Philipem. Dělala mu tlumočnici a snad mezi nimi přeskočila jiskra. Zda skutečně došlo k nějakému románku, ví jedině dcera Kačírkové, které se matka svěřila. Požádala ji však, aby si tohle velké tajemství nechala pro sebe, protože legendy jsou hezčí.
S láskami to v životě neměla Kačírková jednoduché. Zdálo se, že její krása bude magnetem pro muže, což platilo ale jen částečně. Ano, byla magnetem, ale ona chtěla víc než jen povrchní známosti. Hledala hloubku a opravdovost, a to se jí nepodařilo. Vdala se jen jednou, a to za scenáristu Josefa Aloise Novotného. S ním měla dceru Kristinu, jediné dítě, které porodila.
Manželství vydrželo jen tři roky, důvodem byly zřejmě manželovy nevěry. Však nakonec byl sedmkrát ženatý. Později se po boku Ireny Kačírkové objevilo několik mužů, jedním z nich byl Jiří Šlitr. Pak to byl režisér Starců na chmelu Ladislav Rychman, kterého velmi milovala. Ani tenhle vztah však nevyšel. Mluví se i o tom, že pak měla románek s ženatým Václavem Voskou. Lásky jí ale nevycházely, nakonec jí byl nejblíže kolega Eduard Cupák, s nímž si velmi rozuměla. Byl ale homosexuál.
Během padesátých let ji sledovala StB, Kačírková si hodně zkusila. Přesto si zahrála v několika filmech, které patří ke klenotům české kinematografie. Patří k nim legendární pohádka Byl jednou jeden král, muzikál Starci na chmelu nebo komedie Bílá paní. Hrála v Městských divadlech pražských, kde ztvárnila mnohé zajímavé role. Po roce 1968 dostala ve filmu stopku, a pokud se někde objevila, pak v záporných rolích.
Její velkou neřestí byly cigarety, ty ji zřejmě přivedly až do hrobu. Zajímavé je, že si svou smrt sama předpověděla – své dceři tvrdila, že umře na rakovinu. A taky se tak stalo. V roce 1981 šla na operaci žaludku a při ní se diagnóza potvrdila. Ortel jí však řekl její německý kamarád lékař. Moc času jí nezbývalo, trpěla velkými bolestmi, ale zarputile hrála až do konce. Stejně zarputile prožila celý svůj život. Zemřela v říjnu 1985 v Praze.
Kdo koho miloval? Proč někomu nevyšla kariéra? Další příběhy hereček nejen z doby první republiky najdete na webu Blesk pro ženy – osudy hereček