4°C
Přestože se tak v současnosti děje často, je třeba říct, že jen mizivé procento takových vztahů nakonec skončí šťastně. "Takový vztah má možná perspektivu v milenecké rovině, ale často, když by se měl posunout někam dál, tak to celé ztroskotá,“ vysvětluje psycholog Miler.
"Často se tak stane potom, co se o celé věci dozví manželka. Nakonec budou namísto dvou šťastných lidí minimálně tři nešťastní. Navíc je dobré si uvědomit, že každý vztah na začátku vypadá jinak, než po čase. Je pravděpodobné, že se později může celý scénář zopakovat.“
Navzdory těmto skutečnostem se většinou ženy i tak nedokážou s ženatým mužem rozejít. Jsou citově zaangažované, zvykly si s ním trávit volný čas. Domluvy kamarádek, rodiny či kolegyň nepomáhají. Mnohé milenky si sice uvědomují nesprávnost svého počínání, ale dokážou pro sebe najít omluvu.
Proč je to tak? ,,Protože je ten vztah začal naplňovat a to, co na začátku možná vypadalo jako nevinné přátelství, se postupně rozvinulo do téměř partnerského vztahu a takový muž se těžko opouští,“ vysvětluje psycholog.
„Jen si je třeba uvědomit, že manželka tohoto muže to zřejmě vnímá podobně, ale je, minimálně z právní stránky, ve výhodě, neboť je manželka. Na otázku, jak se vymanit z takového vztahu, však neexistuje jednoduchá odpověď. I tady možná platí, že prevence je lepší než léčba. Teda nezačínat s takovým vztahem je lepší, než se z něj pak vzpamatovávat. Myslím, že do jisté míry se dá ta újma minimalizovat prostřednictvím chápajícího okolí, případně i psychoterapie. Ale úplně bez bolesti to asi nepůjde.“
