Neděle 25. února 2024
Svátek slaví Liliana, zítra Dorota
Zataženo, déšť 8°C

(Ne)svéprávní muži aneb Proč nezvládají své rutinní povinnosti?

Nesvéprávní muži
22. července 2009 | 09:02

Váš partner ani po deseti letech manželství neví, kde má ve skříni uložené ponožky, pravidelně za ním vybíháte se svačinou, kterou opět nechal na stole, a dodnes mu připomínáte narozeniny vašich dětí? Věřte, že takových chlapů je spousta.

Můj tchán je okouzlující, inteligentní a velmi praktický muž. Když jsem s ním vyjela na chalupu s dětmi a bez tchyně, stal se automaticky hostitelem. Věděl, kde najdu náhradní utěrku, v jakém šuplíčku jsou schované teplé ponožky a neomylně sáhl i po cedníku na halušky. Ale jen do okamžiku, kdy dorazila jeho žena. V tu chvíli se samostatný a praktický muž změnil v malé zmatené dítě, které nikdy o žádných ponožkách, utěrkách ani sítech neslyšelo. Tehdy jsem to nechápala.

Vyhlaste doma revoluci a změňte sama sebe.
Autor: SHUTTERSTOCK.COM

Jeho starosti na vaši hlavu
Až časem mi došlo, že muži prostě detaily, které momentálně k životu nepotřebují, vypouštějí, ale jen za předpokladu, že najdou oběť, která bude myslet za ně. Vzpomeňte si, že když jste spolu ze začátku randili, věděl přesně váš milovaný, kam je dobré dojít, na co je třeba dát si pozor, působil jako muž, který má dokonalý přehled nejen o světovém dění, ale i o věcech kolem sebe. Jenže vy jste pomalu ale jistě přebírala drobné povinnosti za něj a on vám je ochotně přenechal. Dnes vás možná ani nepřekvapí, když se ptá, kde má schované náhradní svíčky do auta nebo příklepovou vrtačku.

Detaily je nezajímají
Myslíte si, že se za tím vším ukrývá lenost? Já také, ale odborníci muže hájí. Neurobiolog Michael Gurian říká, že mužský mozek na detaily prostě není stavěný. „Muž opravdu ,nevidí‛ prach nebo rostoucí hromadu prádla, jako je často vidí žena. To vysvětluje, proč muži a ženy mají sklon přistupovat k domácím pracím odlišně. Podle Guriana má mužský mozek navíc na rozdíl od ženského naprogramovaný „odpočinkový“ stav, kdy skutečně přemýšlí o ničem. Úplně stejně je schopný vytěsnit běžné povinnosti, pokud mu k tomu dáme prostor.

Váš domácí pomocník si zaslouží každý rok návštěvu odborníka.
Autor: archiv firmy Electrolux

Koho to baví
Nic si nenalhávejme. Spousta z nás je ochotná starat se o svého prince jako o dítě jen kvůli pocitu, aby byla nepostradatelná. Přiznejte si, jak dobře vám dělá pomyšlení, že se ten váš bez vaší pomoci ani neoblékne. Tak trochu si ho k sobě poutáme a tak trochu si myslíme, že nás díky tomu nikdy neopustí. Co by si pak bez nás počal? „Ten můj by spálil i čaj a dítě bych mu bez mého dohledu nenechala déle než půl hodiny,“ chlubila se mi nedávno kamarádka Jarmila. Její iluze o nesvéprávném manželovi ale popadala jako krabička z karet ve chvíli, kdy musela strávit týden v nemocnici. Manžel zvládl nejen čaj, ale i celodenní péči o domácnost a dvě děti. Samozřejmě ne tak dokonale jako ona, ale zvládl.

Obrňte se trpělivostí

- Když nemůže najít svůj oblíbený hrneček, ze kterého včera popíjel kávu, nepomáhejte mu. Je to velký chlap a určitě ho nakonec najde.

- Nechte ho odjet s dětmi na víkend. Vrátí se sice ušmudlané a s nepoužitým kartáčkem na zuby a hřebenem, ale o to šťastnější.

- Nechovejte se k němu jako k malému dítěti. Bude vás mít určitě radši jako ženu než jako pečující matku.

Čas na změnu
Hra na matku a dítě vás přestala bavit a vy chcete žít vedle samostatného chlapa? Vyhlaste revoluci a změňte sama sebe! Nemá cenu vysvětlovat mu, že se má konečně víc snažit. Aby měl od vás klid, klidně vám odkývá cokoli a nic se nezmění. Jednejte! Když se začne domáhat svých věcí, prostě nereagujte. Nenechte se vyprovokovat ani jeho narůstající panikou, když nemůže najít oblíbenou kravatu těsně před odchodem do práce. Zůstaňte klidná a vydržte. „Několik let jsem nemohla donutit svého muže, aby své špinavé rádlo dával do koupelny. Tak jsem mu ho prostě přestala prát. Měsíc jsem překračovala jeho našpiněné košile a trpěla. Ale vydržela jsem. Když se konečně dopracoval k téměř prázdné skříni, měla jsem vyhráno. Pochopil rovnici špinavé svršky v koupelně = voňavé prádlo ve skříni a doma máme konečně klid,“ popisuje svůj boj se stereotypy Jarmila. Nakonec spokojený vztah přece stojí za pár dní sebeovládání.

NÁZOR ODBORNÍKA

Co si o nesvéprávnosti mužů myslí psychoterapeut Jakub HUČÍN?

Psychoterapeut Jakub Hučín, jakub.hucin@gjm.cz
Autor: archiv

jakub.hucin@gjm.cz

Čím to je, že se někteří muži ve vztahu projevují více jako děti než ženina opora?
Je zajímavé, že když se mluví o partnerských vztazích, tak nějak automaticky předpokládáme, že mluvíme o vztahu dvou dospělých lidí, a nejde nám do hlavy, jak může dospělý člověk nezvládat základní dovednosti dospělého člověka, jako je například orientace ve vlastním oblečení. Fyzický věk člověka ale vůbec nemusí odpovídat věku mentálnímu. Tak můžeme mít před sebou čtyřicetiletého, padesátiletého muže, který se chová jako desetiletý chlapec. A on skutečně může mentálně na úrovni desetiletého chlapce být, i když třeba přednáší na univerzitě.

Proč někteří muži nikdy nedospějí?
Je řada příčin, které způsobí, že muž nikdy nedospěje (třeba dominantní matka, která mu neumožní se osamostatnit). Takový muž přechází z péče jedné ženy, své matky, do péče druhé ženy, své partnerky, ve skutečnosti jen nové matky.

Nesvéprávní muži
Autor: SHUTTERSTOCK.COM

Přesto to může některým ženám vyhovovat...
Je mnoho žen, které se naučily svůj život prožívat tak, že neustále potřebují o někoho pečovat, a když se setkají muž-chlapec a žena-pečovatelka, zapadne to jako klíč do zámku. Muž, který nikdy nepřevzal odpovědnost za sebe, přenechá odpovědnost ženě, ta ji přijme, protože je zvyklá na to, že to tak v jejím životě vždy bylo. Samozřejmě nemůžeme mluvit o plnohodnotném vztahu dvou dospělých lidí. Obvykle se to ženě začne po čase zajídat (zvlášť po narození dětí, kdy zjistí, že vlastně má ještě o jedno dítě víc).

Dá se tento stereotyp odbourat?
Těžko. A čím déle trvá, tím hůře. Žena prostě musí přestat mateřsky pečovat o malého chlapce, a naopak po svém partnerovi požadovat, aby přijal svou odpovědnost. A muž se musí učit ji přijímat. Velmi často je to ale záležitost pro párovou terapii. Málokterý pár je schopný si s tím poradit sám.

Autor: Majka Vinická
Další články z kategorie