Drby: Má smysl se jim bránit, nebo je lepší nebojovat? | Pro ženy | Blesk.cz

Drby: Má smysl se jim bránit, nebo je lepší nebojovat?

21. října 2015 | 06:00

Určitě se vám někdy stalo, že spolužačka, kolegyně, nebo dokonce kamarádka začala mezi ostatními trousit řeči, které vás stavěly do nelichotivého světla. Co je lepší: obhajovat se, nebo drby ignorovat? A proč nás tolik baví mluvit o někom za jeho zády?

Není kolektivu, ve kterém by se nedrbalo, a je jedno, zda je ženský, mužský nebo smíšený. Své o tom ví i projektantka Martina (35). „Navzdory tomu, že jsem pracovala v mužském kolektivu, jsem byla vděčným terčem rozhovorů kolegyň z vedlejšího oddělení. Jednou jim překážela délka mojí sukně, potom nevhodně zvolený účes, a když se mi náhodou něco nepodařilo, zářily spokojeností,“ vzpomíná na nepříjemnou zkušenost. A smutnou pravdou je, že něco takového zažila alespoň jednou za život asi každá z nás.

Nutná šuškanda

Drby a pomluvy jsou zkrátka vedlejším produktem lidské snahy získat ve společnosti co nejlepší postavení. Podle psychologů to tak máme nastavené už od doby, kdy jsme žili v kmenech. Ten, kdo měl nejlepší postavení, získal také víc jídla. A totéž vede v přeneseném slova smyslu k drbání i nás. Ať už v pracovním kolektivu, na škole nebo v partě si tak podvědomě budujeme a upevňujeme svou pozici. Hledáme potenciální spojence a odhadujeme své protivníky.

Ale proč někomu dělá takovou radost poukazovat na chyby druhých, cizí úspěch ho popuzuje a závidí kdekomu každou hloupost? Předně je celkem přirozené, že raději řešíme životy ostatních, než abychom se podívali na ten svůj a něco v něm změnili. Třeba když nás podvědomě štve kolegyně, která zhubla, a omládla tím o několik let. Místo upřímného obdivu cítíme spíš frustraci, protože nám se prostě shodit nedaří. A je snazší šuškat si za jejími zády, že je bulimička, než přiznat nedostatek vlastní silné vůle.

Věčná závist

„Pomlouvači jsou nejčastěji lidé, kteří jsou nevyrovnaní sami se sebou. Nevědí, kam v životě směřují, nemají žádný cíl. Když někoho pomlouvám, tak to dělám proto, že mu závidím nebo bych chtěl být jako on. Je za tím touha být jako ten druhý,“ vysvětluje kouč osobního rozvoje Peter Betyár.

pomluvy, drby
Něco jiného ale je, když o někom záměrně roztrubujete nepravdy, které ho můžou poškodit. Takové pomlouvání není škodlivé jen pro drbnu a drbaného, ale i pro ty, kteří se ho účastní. „Doporučuji vám, abyste v tomto případě nešla s davem. Řekněte, že máte jiný názor, a víc se pomlouvání nezúčastňujte,“ vysvětluje kouč. Na druhou stranu menší dávku nevinných drbů si dopřát můžete. Je to nutné pro přežití v kolektivu. „Sociální vazby jsou důležité, proto dochází ke klepům,“ říká doktorka Jennifer Coleová z univerzity v Manchesteru. „Víme, že tím narušujeme něčí soukromí a porušujeme zdvořilostní pravidla. Ale když lidé nedrbou vůbec, nemáme je rádi. Dáváme přednost lidem, kteří klevetí aspoň trochu,“ vysvětluje.

Jak čelit pomluvám? Radí kouč osobního rozvoje Peter Betyár:

  • V okamžiku, kdy se stanete terčem pomlouvačů, můžete jen jediné. Prostě to neřešit.
  • Žijte svůj vlastní život podle svých představ. Jakékoli vysvětlování nebo očišťování jména nemá smysl.
  • Uvědomte si, že ten, kdo vás pomlouvá, má zřejmě spoustu svých vlastních problémů, a vnitřní nespokojenost si tak kompenzuje právě očerňováním vaší osoby.
  • Neplýtvejte energií a radši ji využijte k tomu, abyste se neustále zdokonalovala. Jak už dávno řekl řecký filozof Diogenes: „Závistivcům se nejlépe pomstíš tím, že budeš den ode dne lepší.“
  • Pomlouvání nikdy neoplácejte stejnou mincí – dostala byste se tak na úroveň toho, kdo vás pomlouvá.
  • Pokud zjistíte, že vás někdo pomlouvá, doporučuji, abyste se dotyčného mezi čtyřma očima zeptala, co pozitivního mu to dává, když o vás hovoří za vašimi zády. Většinou, když se dotyčného zeptáte v tomto pozitivním rámci, ho to zaskočí.

Jak jste na tom vy – jaké mají podle vás drby plusy a minusy?

Autor: Miroslava Miková, KaD (NČPŽ)
1080p 720p 360p
DesktopMobile