Příběhy žen: Nepoznala by mě ani moje máma, říká jedna z obětí domácího násilí
Na začátku byla často velká láska, vášeň, kterou jim okolí mohlo závidět. Po pár stále těžších letech zbyly deprese, naprostá ztráta sebevědomí, modřiny a zranění. Řeč je o ženách, které se staly oběťmi domácího násilí. Několik z nich, kterým se podařilo z vlivu násilníka vymanit, se rozhodlo promluvit, aby varovaly ostatní. Nechaly se vyfotografovat v rámci projektu Úcta bez talentu, který zorganizoval muž, jehož koníčkem je právě fotografování a který se představuje jako Fotograf bez talentu. Se snímky mu pomáhala fotografka Tereza Pomschárová, sama oběť domácího násilí.
Tvůj hlas je silnější, než si myslíš
"Nikdy si nenech namluvit, že jsi nula a že sama nic nedokážeš," říká Tereza, která se jednoho dne dokázala vzepřít a svého partnera, který jí ubližoval, už do bytu nepustila. Odešla od něj i s dětmi, jejichž příchodem na svět násilí vůči ní rozhodně neubylo. Teď, když už je z toho průšvihu dávno venku, se rozhodla varovat ostatní ženy.
Iniciátor projektu, muž představující se coby Fotograf bez talentu, říká, že se chtěl k násilí páchanému na ženách vyjádřit už dlouho. "Ten, kdo mě sleduje trochu déle, asi ví, že můj odpor nesměřuje pouze k těm labilním jedincům, kteří se násilí dopouštějí, ale taky k normálním lidem, kteří jsou svědky útoků na něžné pohlaví, a přesto jim lhostejnost nebo strach nedovolí zakročit," řekl k němu mimo jiné.
Čekávala jsem schoulená v koutě
Další Tereza žila ve vztahu s mužem, který byl většinu času dobrým partnerem. Vlastně to byl hodný kluk. Čas od času ji však zfackoval. "Ve vztahu jsem zůstala několik let, protože jsem stále naivně věřila, že se přítel půjde léčit, ale to se nestalo. Ani jeho matka mi nevěřila. Nikdo mi nepomohl a nikdo se mě nezastal.“Autor: www.beztalentu.comTéhle Tereze trvalo několik let, než sebrala odvahu a opustila muže, který jí ubližoval. "Čekávala jsem schoulená v koutě. Měla jsem slzy v očích a třásla jsem se. Nikdy jsem nevěděla, zda už je konec, nebo ještě nějakou schytám. Časem jsem se naučila údery vracet, ale i tak jsem se třásla strachem a cítila se poníženě i zmateně. Změna nenastala a já po letech sebrala rozum do hrsti a opustila ho. Dodnes si pamatuji tu obrovskou úlevu," líčí.
Na fotografii už má modřiny a rány jen namalované, stejně jako ostatní ženy – vytvořila jim je vizážistka. Ovšem před několika lety vypadala někdy právě takhle. Více o projektu najdete na webu beztalentu.com
Nakonec se mu do cesty postavil můj sedmiletý syn
"Potkala jsem prince na bílém koni. Jednou za námi přijel, kleknul si k dětem a zeptal se jich, jestli mu dovolí chodit s jejich mámou, protože ji miluje. Bylo to jak výbuch atomovky, prostě velká love story. Trvala ale pouze do doby, než jsem onemocněla. Zdravotně jsem na tom byla dost špatně, ale místo pochopení jsem začala slýchávat slova jako špíno, socko, lemro či neschopné hovado. Z občasných záchvatů vzteku se stala permanentní masáž, která nebrala konce. Po pár měsících jsem byla tak zlomená, že jsem se pokusila o sebevraždu."Autor: www.beztalentu.comEva se podle svých slov měla s partnerem dobře, dokud neonemocněla. V tu chvíli se velká love story začala měnit v tragédii. Žena se nakonec pokusila o sebevraždu a skončila na psychiatrii. "I po návratu mi tak intenzivně vštěpoval, že jsem špína, až jsem se ve vaně začala mýt savem a drátěnkou. Od slov přešel i k pěstím a nakonec se mu do cesty postavil můj sedmiletý syn. Té noci jsem našla sílu definitivně odejít," vzpomíná.
Iniciátor projektu říká, že je dobře, když ženy překonají strach a odejdou, i když se bojí třeba toho, že to samy s dětmi finančně nezvládnou.
Nepoznala mě ani vlastní máma
Lindě ubližoval muž, který jí navíc stáhl k užívání drog. "Bít mě začal po půlroce vztahu, vždy tehdy, když u toho nikdo nebyl. Kradl mi peníze, zlato a vše, co mělo nějakou cenu. Spadl do drog a já se tam ponořila za ním. Zřejmě jsem se ho pokoušela pochopit, abych o něj nepřišla," vzpomíná. Nakonec se jí podařilo utéci a po čase překonala i drogovou závislost.
Make-upem pravdu nezakryješ
Další z žen, které se zapojily do projektu Fotografa bez talentu, který chce upozornit veřejnost na domácí násilí, je Tereza. Vzpomíná na stupňující se žárlivost, manipulace i partnerovu nevěru. Na to, jak se ho strašně bála a zároveň se bála říci dětem, že se doma necítí bezpečně. Sílu odejít našla teprve tehdy, když pochopila, že chyba není v ní.
Ženy na snímcích už se nebojí, modřiny mají jen namalované kvůli fotografování – to, že jejich problém už je vyřešený, bylo jednou z podmínek účasti, protože v jiném případě by se mohla jejich situace ještě zhoršit.
Dvě třetiny žen se nikomu nesvěří
Video se připravuje ...Podobných případů bohužel není málo a důsledkem nejsou jen modřiny a viditelné rány. Mezi ty ostatní patří dlouhodobé zdravotní a psychické obtíže, potraty kvůli bití v těhotenství, sexuálně přenosné infekce, ženy se stávají závislými na alkoholu nebo drogách. Až dvě třetiny z nich se přitom nikomu nesvěří, nejčastěji kvůli obavě z toho, že by přišly o děti.