Pomoc! Týrá mě! Proč ženy jako Iveta Bartošová tajně trpí! | Pro ženy | Blesk.cz

Pomoc! Týrá mě! Proč ženy jako Iveta Bartošová tajně trpí!

6. května 2014 | 06:00

Domácí násilí je stále aktuálnějším tématem a nejen proto, že i o něm se hovoří v případu nešťastné a nedávno tragicky zesnulé zpěvačky Ivety Bartošové. Celá třetina žen v České republice totiž podle odborníků někdy v životě domácí násilí prožila a jejich následky si ponesou do konce života.

Násilníkem, který týrá svou rodinu, může být kdokoli. Může to být váš hodný soused, partner vaší sestry, se kterým každou neděli obědváte, popový zpěvák, kterého zbožňují davy fanynek….Násilníci totiž povětšinou nejsou na první pohled rozpoznatelní, mohou být vysoce vzdělaní a inteligentní, stejně jako ti z nižších sociálních vrstev. A stejně tak týrané ženy nemusejí být jen ženami v domácnosti, které sotva dokončily základní školu. Násilným útokům se často nevyhnou ani vzdělané nebo sebevědomé ženy. Jedním z takových případů byla například spisovatelka Simona Monyová, která jeden z fyzických útoků svého manžela bohužel nepřežila nebo topmodelka Pavlína Němcová, které manžel dokonce na celých 12 let vzal syna.

Iveta Bartošová se měla jít léčit, doporučovali jí odborníci i lidé blízcí.
Iveta Bartošová a domácí násilí

Také nedávno zesnulá zpěvačka Iveta Bartošová byla podle svého okolí vystavena domácímu násilí. A to nejen od svého současného manžela Josefa Rychtáře, na kterého sama v loňském roce podala trestní oznámení, které ale druhý den stáhla se slovy, že se jednalo jen o Pepův zkrat ve chvíli, kdy chtěl spát a ona jej budila. Sama zpěvačka se v roce 2011 v jednom rozhovoru rozpovídala o domácím násilí, které na ní měl páchat hudební skladatel Ladislav Štaidl, se kterým žila 13 let. Ať už je pravda jakákoli, je zřejmé, že zpěvačka, které v posledních letech více než koncertní sály plnila titulky bulvárních časopisů, nebyla ve vztazích příliš šťastná a její volání o pomoc, ať už před domácím násilím nebo závislostí na alkoholu a prášcích nebylo jejími blízkými vyslyšeno.

Domácí násilí se často týká i starších lidí.
Co je to domácí násilí

Domácí násilí je násilí páchané v rodině, mezi partnery a to i bývalými, páchané rodiči na dětech, násilí mezi sourozenci, násilí vůči rodičům a seniorům, zneužívání ale i zanedbávání péče o nemohoucí nebo zdravotně postižené členy rodiny. Podle statistik je téměř 90% domácího násilí pácháno na ženách a jen zhruba v pětině případů je řešeno. Domníváte se, že domácí násilí je jen fyzického rázu? Naopak. Jako domácí násilí je klasifikován nejen fyzický a sexuální teror, ale také ten psychický, ekonomický, což je omezování přístupu k financím či zákaz výdělečné činnosti, nebo sociální, který by se dal popsat jako omezování styku s okolím, blokování telefonu apod.

„Fyzické násilí je pouze dobře viditelným vrcholkem ledovce, pod nímž se ukrývá široká škála nefyzických forem útlaku a týrání. Ty jsou ale bohužel často považovány za akceptovatelnou součást rodinných vztahů a společností jsou přehlížené,“ říká odborník z nadace Avon proti domácímu násilí.

Život s ním byl doslova peklo. Týral mě fyzicky i psychicky.
Domácí násilí není hádka: Ženy často omlouvají své partnery tím, že se nejednalo domácí násilí, ale jen partnerskou hádku. Při hádce dvou osob se ale obě strany snaží prosadit svůj názor či zájem a to za pomoci argumentů. Jakmile se ale jedná o konflikt dvou stran, z nichž jedna je silnější, využívá násilí nebo psychického nátlaku, rozhodně se o běžnou hádku nejedná.

Násilí v rodině není soukromá věc: Okolí často nepokládá domácí násilí za něco, co by měl řešit někdo jiný, než ti zúčastnění, protože se jedná o soukromou věc. Podle našich zákonů je ale násilí trestné bez ohledu na to, zda je pácháno v rodině nebo na cizím člověku a je tedy povinností každého takovou situaci oznámit.

„Můžeš si za to sama“ není omluva pro násilí: Násilník je často omlouván samotnou obětí nebo okolím tím, že si za to může žena sama svých chováním, ale zamyslete se, ani ta největší „nána“ si nezaslouží být týrána. Navíc se často jedná o zcela banální situace, jako je pozdní příchod, telefonát s kamarádkou nebo například to, že žena promluví v nevhodnou chvíli.

Nešťastný vztah
Ženy si násilníky nevybírají vědomě: Opravdu žádná žena nechce být týrána, ať už fyzicky nebo psychicky a násilnického partnera si nevybírá vědomě. Domácí násilníci se povětšinou neprojevují hned na prvním rande, ale naopak až po delší době, podle odborníků nejčastěji ve chvíli, kdy jim žena porodí potomka.

Proč ženy od násilníků neodejdou

Vztah mezi násilníkem a obětí by se dal charakterizovat jako vzájemná závislost a jedním z jeho znaků je loajalita oběti ke svému trýzniteli. Týrané ženy nezřídka kdy svého partnera i po násilných projevech milují a věří, že se to stalo jen omylem. Často si také začnou myslet, že si svou situaci zaslouží, že tím jejich partner vyjadřuje lásku nebo se bojí partnera opustit, ať už z důvodu nesamostatnosti nebo ze strachu z následků, ale také z pocitu hanby. Často se tak k odchodu nebo k oznámení své situace odhodlají až ve chvíli, kdy násilník vztáhne ruku na jejich dítě.

Jak poznat domácí násilí

Protože oběti domácího násilí si ve většině případů nepomohou sami, je zapotřebí pomoci jejich okolí. Jak ale poznat, že se vaší známé, kamarádce nebo sousedce z ulice něco podobného děje? Existuje celá řada náznaků, které by vás mohli varovat.

Je vás přítel psychopat?
Fyzické násilí: Pozorujete na své kamarádce modřiny, odřeniny a podlitiny, které nevypadají, jakoby se bouchla o roh stolu? Pak nevěřte jejím báchorkám o mokrých schodech, klice od dveří a podobných nesmyslech a zkuste si s ní promluvit.

Izolace: Násilníci své oběti často izolují nejen od rodiny a přátel, ale vůbec od okolí.

Kontrola telefonu a osobních věcí: Svěří-li se vám kamarádka, že jí partner kontroluje telefon, mail nebo facebook nebo prohledává kabelku, zbystřete.

Izolace od financí: Možná se vám kamarádka mezi řečí svěřila s tím, že o každou korunu, kterou vydělá, musí požádat svého partnera, že musí doma skládat přesné účty, co a za kolik peněz koupila, záhadně ztratila svou platební kartu a peníze jí vybírá partner nebo podobné příběhy? Může se jednat o náhodu, ale také ekonomický teror, který spadá do domácího násilí.

Znásilnění: Říkáte si, jak může ve vztahu dojít ke znásilnění, když spolu partneři sdílejí ložnici? Věřte, že i když s někým žijete, nesmí si na vás za žádných okolností vynucovat sex. Svěří-li se vám tedy někdo s něčím takovým, rozhodně se nejedná o normální věc ve vztahu, ale o sexuální násilí.

Domácí násilí nemusí být jen fyzického rázu.
Jak pomoci oběti

1. Máte-li podezření na domácí násilí, snažte se oběť vyslechnout, podpořit ale nemanipulujte s ní. Ujistěte ji, že není za co se stydět.

2. Nepřebírejte za oběť aktivitu a nesnažte se jít její problém řešit, ale naopak nabídněte pomoc, azyl nebo podporu v jejích rozhodnutích.

3. Předejte jí informace a kontakty na krizová centra a doprovoďte ji tam.
Linka důvěry: 549 241 010
Linka Bílého kruhu bezpečí: 251 511 313
Pomoc obětem kriminality: 257 317 110
Centrum pro týrané a osamělé ženy ROSA: 241 432 466
Linka seniorů: 800 200 007

4. Pokud jsou násilí přítomny děti, informujte ji o tom, že by měl uvědomit oddělení sociálně právní ochrany dětí.

5. Podpořte ji v tom, aby zavolala policii a učinila proti násilníkovi právní kroky.