Čtvrtek 24. září 2020
Svátek slaví Jaromír, zítra Zlata
Oblačno, déšť 22°C

Příběh Jany (53): Po 25 letech mi oznámil, že mě nikdy nemiloval

14. srpna 2013 | 13:52

Paní Jana (53) prožila se svým přítelem dlouhých 25 let, vychovali spolu dvě děti, ale nikdy se nevzali. Důvod byl prostý, její přítel se na ženění necítil. Jaké překvapení pro ni ale bylo, když jí po čtvrtstoletí společného života oznámil, že odchází a navíc se oženil s jinou ženou.

Celý život jsem se těšila, až naše děti vyrostou, že si společně pořídíme malý domeček se zahradou, na terase budeme pít víno a dívat se na západ slunce. Čas, který jsme dříve věnovali hlavně dětem a práci, jsme konečně mohli věnovat konečně sobě. Jenže on si svůj život naplánoval beze mě.

Příběh Pavly je neuvěřitelný. Dokázala se za rekordně krátkou dobu znovu zamilovat, i když vůbec nechtěla
Život na psí knížku

Svého partnera jsem poznala v práci, kde byl mým nadřízeným. Byl vysoký a statný, jeho havraní vlasy se leskly a jeho modré oči mě hned uchvátily. Vyzařovala z něj síla a charisma, byl vtipný a velice zábavný. Trvalo jen dva měsíce, než jsem se k němu nastěhovala a za rok už jsme spolu čekali první dítě. Tehdy, když jsem mu řekla, že čekáme dítě, zmizel na několik dní pryč vyplašený jako zajíc. Když se vrátil, byl smířený s tím, že bude otcem, ale ne s tím, že by si mě měl vzít. Manželství se mi zdálo dalším logickým životním krokem, ale on o tom nechtěla ani slyšet.

Tehdy jsem se cítila velice zraněná, ale rozhodla jsem se mu dát za pravdu. Partner se uklidnil a tak jsme už tři měsíce po narození dcery Matyldy plánovali dalšího potomka. Tentokrát se nám narodil syn Oliver, přítel byl v sedmém nebi, ale ani to nás nepřivedlo k oltáři. Jak sám říkal, svatba by určitě změnila náš vztah a to on rozhodně nechce. Byla jsem zmatená, ale protože byl skvělým otcem a partnerem na kterého byl spoleh, už jsem téma svatby dál nevytahovala. Jeho názor bych stejně nezměnila.

...
Rozchod po 25 letech

Je to pár měsíců, co se můj partner rozhodl mě opustit. Jednoho dne prostě přišel domů, snědl večeři a sdělil mi, že odchází. Nic předtím tomu nenasvědčovalo, nehádali jsme se, nepozorovala jsem žádné změny v jeho chování a ani ve snu by mě nenapadlo, že by mohl mít jinou ženu. Vždyť jsme spolu oslavili 25 let společného života a on mi jen řekl, že je mu to líto a odešel. Byl to pro mě šok a měl přijít ještě další.

Snažila jsem se mu několikrát dovolat, ale jen mi poslal zprávu, že během několik týdnů se zastaví pro své věci. Když konečně po pěti týdnech dorazil, nechtěl se mnou vůbec mluvit a jen mi holými větami odpovídal. Nakonec se na mě podíval s lítostí v očích a řekl mi, že se právě oženil. V tu chvíli jsem se nemohla nadechnout a stála jsem mezi dveřmi jako zkamenělá. Nakonec jsem se zmohla jen na otázku, proč si nevzal mě a jeho odpověď se mi zaryla do srdce jako nůž. „Možná jsem nebyl citově připraven a možná jsem tě nikdy nemiloval tolik, abych si tě vzal.“

smutek
Cítila jsem zklamání, vztek a velkou bolest, jako by mi někdo vyrval srdce z těla. Prožila jsem nejlepší roky svého života ve vztahu, který jak se zdá, byl lež. A jak se zdá, svého muže jsem vůbec neznala. Hodiny a hodiny jsem seděla jako otupělá a nechápala jsem, jak si mohl vzít někoho jiného, jak mě mohl podvádět a jak se mu podařilo vést dvojí život, aniž bych si toho všimla. Pak přišel na řadu hněv, který odnesla křišťálová váza a také všechno, co mi připomínalo náš společný život.

Nakonec ještě podraz

Když mě vztek trochu přešel a já měla čas přemýšlet o tom, co si dál počnu se svým životem, měla jsem dostat další životní facku. Přišel mi totiž dopis od právníka, že můj ex partner chce prodat náš byt, ve které jsem dosud bydlela. Byl sice psaný na něj, ale i já jsem jej financovala, ale protože jsme nikdy nebyli manželé, najedou jsem neměla nárok na žádné peníze. Po čtvrtstoletí svého života jsem se musela přestěhovat do malé pronajaté garsonky, neměla jsem nic a začínala jsem jak se říká od nuly.

Paní Jana zůstala sama a zklamaná, muž se kterým prožila polovinu života ji opustil kvůli jiné ženě.
Pořád ho miluji

Přestože mi po dlouhých letech sfoukl život, jako by byl jen nějaké smítko, stále mě k němu poutají hluboké city. Občas jen tak vytočím jeho číslo a naslouchám hlasu, který jsem slýchala celý svůj život a který jsem milovala. Nenávidím ho, ale přesto bych si ze srdce přála, aby se vrátil.