„Přála jsem si, aby byl manžel u porodu. Přála jsem si, aby přestřihl pupeční šňůru a jako první viděl naše dítě a hlavně jsem se těšila, že pro mě bude psychickou oporou. Jenže to nakonec skončilo jinak. Manžel sice u porodu byl, ale po něm se zablokoval a už skoro rok se odmítá se mnou milovat. Prý má neustále před očima krev, výkaly a moji bolest,“ vypráví třicetiletá Tamara.
Pro a proti
Přítomnost mužů u porodu dnes bereme jako samozřejmost a většina žen si už ani neumí představit, že by u porodu jejich partner nebyl. Totéž se dá říct o mužích – většina z nich považuje přítomnost u porodu za nádhernou zkušenost. Jenže, ne každý muž to tak vnímá. Jak říká psycholožka Jitka Nesnídalová, každý člověk je jiný, a to platí i o mužích. Pokud některý z nich nechce u takové chvíle být, je to jeho věc a neměli bychom ho za to odsuzovat.
ss
Autor: Těhotenství a porod, CBS Reality
„Madonin komplex“
Podle psychologa Petra Šmolky na Madonině komplexu něco bude – mužská sexualita je poměrně křehká, ovšem na druhou stranu prý nejde o masový jev. „Tu a tam se slabší nátury můžou chytit do této pasti, otázkou ale je, zda a jak by v sexu fungovali, kdyby si přítomnost u porodu raději odpustili,“ dodává. V některých případech nelze ani vyloučit pokusy o bohapustou výmluvu sexuálních „ulejváků“. Jde však tuhle situaci změnit?
Paní Tamara už zpátky nic nevezme, její manžel si prostě porod „odtrpěl“. „Někdy stačí vzbudit v muži zájem, pocit, že mu partnerka tak trochu uniká. Asi proto by se neměla po porodu nechat zavřít mezi stěnami bytu či domu. Pro muže bude nepochybně atraktivnější, když si tu a tam někam bez něj vyrazí do společnosti, zajde si zacvičit, s kamarádkou na kávu nebo za kolegy na bývalé pracoviště. S úspěchem lze aplikovat i některé techniky „sexuálního nácviku“ – fyzické doteky, hlazení, mazlení, aniž by došlo k pokusu o styk. V krajním případě by měla pomoci cílená psychoterapie, jako je relaxační cvičení, hypnóza a podobně, které by mohly intenzitu vzpomínkových obrazů aspoň oslabit,“ radí psycholog Šmolka.