Středa 23. září 2020
Svátek slaví Berta, zítra Jaromír
Oblačno, déšť 22°C

Za 21 měsíců zhubla 40 kg

22. ledna 2007 | 10:00

"Nejlépe se hubne v kolektivu stejně ´postižených´." To nám přiznala paní Blanka, která dokázala shodit 40 kilo

"Píšu vám svůj příběh, protože sama ráda čtu rubriku Úspěch. Jednou mě ale ´nadzvihla´ paní, když si stěžovala na svých strašných 70 kg při výšce 173 cm. To je pro mě váha v oblasti snů! Při výšce 176 cm jsem se ´vypracovala´ až na 136 kilogramů..." Tak začíná dopis paní Blanky. Zavolali jsme jí, abychom se jí na její příběh podrobně vyptali. A jak to s kilogramy navíc bylo? "Došlo k tomu postupně. Veškeré své problémy jsem začala řešit jídlem, příjemné chvíle jsem měla spojené vždycky jen s jídlem, prostě byla z toho parádní závislost. A čím víc jsem tloustla, tím víc jsem se pak uzavírala doma. Samozřejmě s jídlem," říká paní Blanka. Po Vánocích... Za nějaký čas už neměla co na sebe, začaly ji trápit i zdravotní problémy. "Ale pořád ještě jsem si nepřipouštěla, že něco není v pořádku," vzpomíná. Až po Vánocích 2004 se na sebe pořádně podívala do zrcadla. "A konečně jsem to uviděla - tlustou, protivnou ženskou, která vypadá nejméně o 20 let starší! Bylo mi 46 let a byla jsem ne obézní, ale přímo hrozně tlustá!" Znalkyně diet Bylo jasné, že paní Blanka si po letech, kdy trápila tělo dietami, sama neporadí. Vyzkoušela snad úplně všechno - od dělené stravy, jejímž následkem byla u ní gastritida, až po různé koktejly na hubnutí. "To hubla i moje peněženka," vzpomíná paní Blanka. "Na pořad dne přišly i jehličky do uší, bohužel jsem byla mezi těmi, na které nezabírají, prostě o dietách bych mohla přednášet," usmívá se sympatická dáma. Poslední šance Paní Blanka bývala podrážděná, nic ji nebavilo, a pokud se jí podařilo pár kilogramů shodit, zakrátko je zase přibrala zpátky a ještě si uložila i něco navrch. Prostě klasický jo-jo efekt. "Už dříve jsem věděla o kolektivních kurzech snižování nadváhy, jenže jezdit do Prahy nebo do Českých Budějovic nebylo možné. A věděla jsem, že korespondenční kurz mi nepomůže... Pak se naskytla možnost přímo v mém bydlišti v Dačicích a já jsem neváhala. Šla jsem do toho s tím, že je to moje úplně poslední šance," říká Blanka. Krušné začátky "Začátek roku 2005 byl pro mě velmi těžký. Musela jsem změnit úplně všechno - od myšlení, stravovacích návyků až po životní styl. Nejvíce jsem ´plakala´ kvůli uzeninám, ty jsem měla ráda nejvíc ze všeho - dokázala jsem jich spořádat na posezení neuvěřitelné množství! Dále pro mě byly frustrující asi tři týdny, kdy se váha ani nepohnula. Ostatní spolubojovnice hubly, ale já nic. Ale vydržela jsem, i když mě to stálo dost sil - člověk se snaží, odpírá si milované pochoutky a ono nic. Ale zdárně jsem všechno překonala a na konci kurzu v květnu jsem byla lehčí o 11 kg," vypráví Blanka. Úspěšné pokračování Později už sama, ale za velké podpory lektorky Boženy Havlové pokračovala Blanka v hubnutí. V září 2005 dostala svou váhu na 105 kg, kterou si udržovala až do Vánoc. Bohužel je nezvládla tak, jak si představovala, pár kil zase přibyla. Od ledna opět poctivě dodržovala všechno, co se v kurzu naučila, a váha šla zase dolů. Nejnověji ukazuje 96 kg. "Takže ještě dám asi 16 kilo dolů a budu (prozatím) spokojená," plánuje paní Blanka. V čem to je? Ptáte se, jak to dokázala? "Předně: nedržím žádnou dietu. Můžu jíst v podstatě všechno, ale v menším množství. Jde o to, abych si vybírala tu lepší, zdravější variantu. Jde o změnu myšlení - pro mě bylo všechno příjemné vždycky spojené s jídlem. Musela jsem si najít i jiné záliby než jen čtení nebo koukání na televizi. Teď je pro mě důležitý pohyb - chodím často na procházky, nejsem líná vyjít po schodech do čtvrtého patra, cvičím pro tvarování postavy. A největší odměnou je pro mě ocenění, kterého se mi dostává od lidí v mém okolí. Ti, kteří mě delší dobu neviděli, mě vůbec nepoznávají, ale všichni mi moc fandí."

Související články