3°C
Při trávení stravy bohaté na bílkoviny dochází v těle k řetězovým reakcím, které nakonec spolehlivě "doručí" zprávu o sytosti přímo do mozku, a to ještě dlouho po jídle.
Výzkumní pracovníci pod vedením Gillese Mithieuxa vše podrobně popsali v americkém vědeckém časopise Cell.
Pro pocit potěšení i sytosti
Opioidní receptory v mozku jsou známé tím, že v nervovém systému vyvolávají pocit potěšení a ovlivňují účinky morfinu proti bolesti. Ví se také, že jsou přítomné ve svalové části střeva a hrají roli při vyměšování.
Poslední odborný výzkum teď potvrdil jejich přítomnost v břišní stěně a prokázal jejich důležitou roli při vytváření pocitu sytosti. Při trávení bílkovin totiž v těle vznikají oligopeptidy, které se po průchodu krevním řečištěm dostávají do kontaktu s opioidními receptory přítomnými na stěně žíly, která převádí krev z trávicích vnitřností do jater.
Oligopeptidy nejprve působí na opioidní receptory, které vysílají zprávy prostřednictvím těchto nervových drah v mozku. Mozek odešle nazpět zprávu, která spustí tvorbu glukózy ze střev. Glukóza pak spustí přes příslušné detekční senzory vysílání signálů potlačujících chuť k jídlu v oblastech mozku řídících příjem potravy.
Podle Mithieuxa nepůjde ale o nic jednoduchého, protože při přílišném zatížení hrozí, že receptory ztratí potřebnou citlivost.
"Musíme najít způsob, jak je potlačovat jen lehce a udržet dlouhodobé pozitivní účinky na kontrolu příjmu potravy," uzavřel.
Pokud by se podařilo účinek oligopeptidů napodobit, dalo by se toho skvěle využít při péči o lidi s nadváhou nebo v zemích, kde je strava chudá na bílkoviny.
