Toto není dieta. A nemá jednotnou definici. „Pátrat po jednoznačné definici vědomého stravování je zbytečné, protože nemůže existovat. A to je vlastně dobře,“ předesílá dr. Lilian Cheung, vedoucí týmu, který se na Harvardově univerzitě zabývá problematikou stravovacích zvyklostí. Podstatou vědomého stravování je svoboda a všímavost. „Může doplnit jakýkoli stravovací vzorec. Výzkum ale ukázal, že tento přístup vede k větší psychické pohodě, většímu potěšení z jídla a tělesné spokojenosti.“

Už delší dobu je totiž zřejmé, že diety bez změny přístupu ke stravování jsou účinné krátkodobě, ale pokud chceme vést zdravější život, potřebujeme, aby měly dlouhodobý efekt. Výzkumy jsou proto zaměřené na prevenci a snižování zdravotních obtíží, zejména na zvládání chronické bolesti, potíží se spánkem a úzkostí i depresemi, také na nemoci, jako jsou diabetes II. typu a onemocnění srdce a cév. „Kombinace behaviorálních strategií, jako je trénink všímavosti se znalostmi o výživě, může vést k výběru zdravých potravin, které snižují riziko chronických onemocnění, podporují příjemnější zážitky z jídla a podporují zdravý vzhled těla,“ konstatuje harvardský tým doktorky Cheung. 

Meditace nad talířem

S tím se plně ztotožňuje americký lékař a nejznámější propagátor mindfulness v USA Jon Kabat-Zinn, který teorii všímavosti a vědomého jídla zasvětil život a chce od ní víc. „Všímavost je to, že věnujeme něčemu záměrně a v přítomném okamžiku pozornost, aniž bychom to posuzovali. Praxe všímavosti pomohla tisícům lidí žít vědoměji a rozvinula u nich dovednosti potřebné ke zvládání bolestí a zdravotních problémů. Je také samou podstatou vědomého přístupu ke stravování.“ Jon Kabat-Zinn vypracoval tréninkové aktivity, které se, stručně řečeno, „točí kolem meditace nad rozinkou“, nicméně to je ideál, kterého sice můžeme dosáhnout, ale abychom vedli lepší životy, stačí nám i mnohem jednodušší dovednosti. Třeba lépe zvládat multitasking.

První meta: multitasking

Vědomé stravování má o to větší význam, protože jako jedno z mála dokáže překonat bariéry naší multitaskingové sociální bubliny. Jednoduše tím, jak přeskakujeme z jedné věci na druhou a často jich děláme více zároveň, to první, co často šidíme, je pořádné jídlo. Nemáme čas se pořádně zaměřit na to, co momentálně jíme, natož abychom vnímali kvalitu jídla, to, odkud pochází a zda nám udělá dobře nejen pro tuto chvíli, kdy ho bezděčně zhltneme nad počítačem a chvíli se cítíme sytí. Trénink vědomého stravování nás povzbuzuje k tomu, abychom si uvědomili své stravovací zkušenosti a sami sobě pomáhali tím, že se naučíme nelitovat času při výběru potravin a posuzování, zda stojí za to, abychom je pouštěli na náš jídelní stůl. 

Druhá meta: zajímám se

To nejjednodušší, co můžeme pro vědomější stravování udělat, je zajímat se o původ jídla a pročítat etikety. Což činí stále více lidí. Podle poslední studie vypracované Evropskou komisí až dvě třetiny spotřebitelů v Evropské unii i přes ekonomické tlaky chtějí jíst zdravěji a udržitelněji. Mezi hlavními požadavky na výrobce potravin se stále více prosazuje zejména méně soli, méně cukru, méně přídatných látek, méně tuku, zato více vlákniny a vitaminů, více informací o konkrétním původu, což například říká, zda jde o lokální zeleninu nebo o maso z welfare chovu, který zaručuje solidní zacházení se zvířetem. A potom nejspíš pro mnohé překvapení – více potravin čistě rostlinného původu. Stále více spotřebitelů instinktivně omezuje spotřebu živočišných potravin zejména proto, že se bez nich cítí lehčeji, a tedy lépe. Pokud se k tomu přidá vědomí, že toto chování příznivě ovlivňuje životní prostředí, dobrý pocit se násobí. 

Třetí meta: více rostlin 

Existuje řada studií o blahodárnosti rostlinné stravy, kdo ale hledá veskrze racionální oporu, najde ji v konceptu Planetary Health Diet (PHD), který jako vědecký základ pro globální udržitelnou změnu stravování sestavil tým profesora Johanna Rockströma. Pokud bychom se řídili jeho doporučením, již v roce 2050 by se mohlo zdravějším způsobem stravovat až 10 miliard lidí, aniž by spotřebovali zdroje naší planety. Nejde přitom o to, abychom se vzdali živočišných produktů, jako spíše o to, abychom omezili jejich spotřebu a dostali je až na vrchol naší výživové pyramidy. Důležité je, že cestu, která k takovému cíli vede, začali brát vážně i mnozí výrobci potravin a potravinářské řetězce. Jako jedna z prvních se konceptem Planetary Health Diet inspirovala společnost Lidl, která má ve stálé nabídce již kolem 1700 produktů vlastních značek, které z něj vycházejí. Také systematicky postupuje podle plánu vědomého stravování detailně vypracovaného do roku 2025. 

Cesta, která funguje

Základem balíčku opatření společnosti Lidl je bezpečnost potravin a od ní se odvíjí všechno další. V privátních značkách Lidl snižuje obsah cukru a soli, který by měl do roku 2025 klesnout o 20 %, a zvyšuje podíl celozrnných výrobků s vyšším obsahem vlákniny. U všech výrobků svých značek také prověřuje, zda je v nich možné využít kvalitní rostlinné oleje, nejlépe z rostlin vypěstovaných v Evropě, které po sobě zanechávají menší uhlíkovou stopu. V privátní značce Vemondo pak rozšiřuje sortiment rostlinných produktů s kvalitními rostlinnými bílkovinami. A cílevědomě pracuje s dětmi. Uvědomuje si, že jejich stravovací návyky ovlivní v příštích desetiletích zdraví jejich i planety. Učí je vařit, připravovat zdravé svačiny, podporuje projekt Jedlá školní zahrada, ve kterém děti získávají vlastní zkušenost s pěstováním rostlin a poznávají, jakou ujdou cestu od semínka až na talíř ve školní jídelně. Rozšiřuje sortiment zdravých a udržitelných výrobků pro děti a vyslyšel i doporučení Světové zdravotnické organizace, a proto od letošního roku nepropaguje potraviny vlastních značek pro děti s vysokým obsahem nasycených mastných kyselin, cukru nebo soli.