Mandragora na lásku i proti cukrovce

Z mandragory měli obavy i sami alchymisté, kteří odpradávna věřili, že v jejích kořenech, připomínajících tvar lidského těla, sídlí démon. Prý přivodí nesnesitelným řevem šílenství každému, kdo se je pokusí vytrhnout. Tajemná bylina se proto sbírala tak, že si člověk zalil uši voskem a nechal cvičeného černého psa, aby ji vyhrabal a případně místo něj zemřel. Pro staré Řeky byla nápojem lásky, zasvěceným Afroditě, namáčeli ji do vína, což je dostávalo do transu a zvyšovalo také sexuální apetit. Ženy ji nosily sušenou jako talisman – věřily, že odvrátí neplodnost – zavěšena na stěně byla zárukou šťastného domova a chránila ho proti nemocem a zlým duchům.

Pomáhá i při nádorových onemocněních
Mandragora roste převážně ve Středomoří na neobdělávaných kamenitých půdách, má krásné fialové květy a žlutý plod, který se podobá malému jablku. Šťáva z ní obsahuje alkaloidy, takže v malých dávkách zabraňuje nespavosti, ve vyšších slouží jako účinné analgetikum. Slavný Hippokrates s ní léčil žlučník. Věřilo se, že zvládne utišit úporný kašel při plicních chorobách. V podobě mastí či odvarů likvidovala vředy, záněty nebo bradavice. Její význam upadal s tím, jak klesal strach lidí z nadpřirozena. Dnes se vrací jako podpůrný prostředek při diabetu a hypertenzi a stala se i součástí léků proti leukémii. Obsahuje totiž cytostatika, která úspěšně potlačují nádorové bujení. Zato nepříznivě působí na srdeční sval. Mívá i halucinogenní účinky, senzitivní jedinci zažívají pocity, kdy se vracejí zpět v čase, cestují do jiných dimenzí a světů, apod.

Blín

Autor: archiv

Blín na spaní, ale opatrně...

Asi nejzlovolnější pověst má blín. Ve středověku byl spojován se satanismem. K obvinění z čarodějnictví stačilo jen to, když nějakému nešťastníkovi vyrostl na zahradě. Blín navíc nevpadá vůbec hezky a hodně páchne myšinou. Existují dva druhy – černý a bílý. Každý má trochu jiné účinky – černý roste i u nás.

Kontakt s mrtvými?
Patřil k posvátným rostlinám Germánů a podle tradice ho musela vyhrabat jen nahá dívka. Obsahuje hyoscyamin, který má silné psychotropní účinky – toho využívali hlavně věštci. Starořecké Pýthie, kněžky Apollónova chrámu v Delfách, inhalovaly směs blínu, myrhy a vavřínu, což jim umožnilo nahlížet do budoucnosti. I Keltové ho zasvětili bohu věšteb, Belenovi. Spiritisté jsou zase přesvědčeni, že umí navázat kontakt s mrtvými a používají ho při svých seancích.

Černý nebo bílý
Mastičkáři z blínu vyráběli esence na kašel, revmatismus, nechutenství a zápal plic a ještě v minulém století slabé vdechování dýmu předepisovali lékaři astmatikům. Přímé kouření této rostliny ovšem způsobuje dlouhý a hluboký spánek. Blín bílý se dá zužitkovat celý, i když nejlepší jsou listy. Odvar slouží jako tišící prostředek, analgetikum (zejména při zánětech močových kamenů). Význam mají i semena – na astma, epilepsii, svalové obtíže, stařecký třes, ochrnutí. Dá se připravit i jako mast, zejména uleví od bolestí jater a plic. S blínem se ovšem musí zacházet velice opatrně, oba druhy jsou silně jedovaté a mohou přivodit hluboké šílenství.

Durman

Autor: archiv

S durmanem se "proletíte"

Poslední v řadě záhadných rostlin je durman. Také patří mezi lilkovité, obsahuje i stejné látky (hyoscyamin, skopolamin a atropin). Roste ve výšce od 400 do 800 metrů. Je to extrémně silný halucinogen, bourá veškeré hranice, pod jeho vlivem může mít člověk zcela autentický pocit, že navazuje kontakt s mimozemšťany, mluví se zemřelými, vidí proudit krev ve vlastních žilách, atd. Vidiny vyjadřují i touhu po pohybu, zejména létání, jízdě velkou rychlostí, kromě zrakových halucinací jsou časté i ty sluchové, člověk slyší zvuky, slova, věty, či konkrétní příkazy.

Kdo se směje, neví čemu…
V deliriu se také projevují tendence k bezdůvodnému bujarému smíchu, ale i sklony k agresivnímu jednání! Zrádné je, že žádný durman neobsahuje stejné množství alkaloidů, takže předávkování je dost snadné. A následky pak bývají tragické, je totiž smrtelně jedovatý! Proto je obrovsky riskantní využít ho k léčbě a měl by se toho odvážit jen skutečný znalec. Odvar z listů nebo semen se používá při léčbě Parkinsonovy choroby, nádorů, kožních i nervových onemocnění, chronických průjmů, poruch erekce, astmatu, křečí a horečky.