2°C
1. Mýtus: Očkování způsobuje autismus
Mýtus zbořen: Vědecké důkazy o tom, že by vakcíny způsobovaly autismus u dětí, neexistují. Strach z autismu po očkování se objevil v roce 1998, kdy Andrew Wakefield se svými kolegy publikoval studii v prestižním lékařském časopise The Lancet. Studie byla tři roky prošetřována britskou lékařskou komorou. Po třech letech důkladných nezávislých výzkumů bylo prokázáno, že studie byla záměrně klamavá, zavádějící a byla z Lancetu stažena. Následně byl Wakefield vyškrtnut z registru lékařů a byla mu odejmuta lékařská licence. S následky lživé studie se lékaři potýkají dodnes. Mnozí rodiče se pod vlivem této studie rozhodli svým dětem nepodat očkovací látky proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.
2. Mýtus: Vakcíny obsahují hliník, který je nebezpečný pro lidský organismus
Mýtus zbořen: Hliník je jeden z nejčastějších kovů, se kterým se setkáváme v přírodě. Můžeme ho nalézt ve vodě, kterou pijeme, ve vzduchu, který dýcháme, a v potravinách, které jíme. Hliník můžeme nalézt také v řadě kosmetických, léčebných přípravků, ale i v očkovacích látkách. Obsah hliníku ve vakcínách je v porovnání s běžnými potravinami zcela minimální. Ve vakcínách je hliník obsažen v podobě hlinitých solí.
3. Mýtus: Imunitu je lepší získat proděláním nemoci
Mýtus zbořen: Očkování je pro organismus mnohem menší zátěž než nemoc. Projevy nemocí jsou nesrovnatelně nebezpečnější, než velmi vzácně se objevující vedlejší účinky očkování.
Blíží se chřipková sezona a proti té je nejlepší prevencí očkování. Vakcína proti chřipce zabírá přibližně do 14 dnů, proto je důležitá její aplikace ještě před nástupem hlavní chřipkové sezony. Ideálním termínem pro očkování je říjen a listopad, i když tato možnost zůstává stále v České republice nedoceněna. Chřipkové vakcíny jsou osobám nad 65 let a osobám s některými zdravotními riziky hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Přitom v této rizikové skupině je pouze 20% proočkovanost. Pokud nemáte nárok na hrazenou vakcínu, zeptejte se ve své pojišťovně na příspěvek. Například Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR dává na očkování proti chřipce příspěvek až 1000 Kč pro dospělé a 1500 Kč pro děti z Fondu prevence.
4. Mýtus: Očkování vyvolává astma či alergie
Mýtus zbořen: Neexistují žádné vědecké důkazy o tom, že by očkování způsobovalo nebo zhoršovalo alergická onemocnění. Pro řadu pacientů s astmatem nebo atopickým ekzémem je očkování proti různým onemocněním doporučováno, protože pacienti mohou mít vyšší riziko nákazy, těžkého průběhu některých chorob nebo i zhoršení jejich základního onemocnění. Ve velmi vzácných případech se mohou objevit alergické reakce (např. kopřivka nebo obtíže s dýcháním). Závažné alergické reakce (např. anafylaktický šok) se mohou objevit v méně než 1 případu z milionu podaných dávek očkování. Vedlejší příznaky očkování ale rozhodně nejsou srovnatelné s potížemi doprovázejícími prodělání nemoci, proti které se očkuje.
5. Mýtus: Očkování může vyvolat nemoc samotnou
Mýtus zbořen: Očkování může být někdy následováno horečkou, nevolností, ospalostí či lokálními reakcemi jako je otok nebo zarudnutí v místě očkování. Nicméně tyto vedlejší účinky očkování jsou obecnou reakcí organismu na očkování a obvykle rychle ustupují. Očkování však nemůže způsobit nemoc, proti které se očkuje.
Vakcínu proti chřipce lze aplikovat současně s vakcínou proti nemoci Covid-19, nebo jinou vakcínou, například proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám nebo planým neštovicím. Pokud absolvujete dvě očkování v jeden den, injekce se v takovém případě aplikuje do odlišných částí těla. Lepší však je zachovat mezi dvěma očkováními alespoň 14denní interval. Očkování proti chřipce se neprovádí u osob, které jsou v karanténě nebo izolaci pro onemocnění covid-19.
