Většina z nás má Vánoce ráda – ať už kvůli dobrému jídlu nebo pohádkám. Nejvíce si je ale jednoznačně užívají děti. Ne všechny ale budou trávit Štědrý den doma u stromečku. „Blíží se svátky a my už nyní víme, že mnozí malí onkologičtí pacienti a děti s dlouhodobou diagnózou u stromečku doma nebudou. Statistiky navíc jasně dokazují, že další stovky lůžek o Vánocích obsadí děti s úrazy a akutními problémy. Během svátků proto uskutečníme kolem 50 klaunských návštěv,“ uvádí ředitelka organizace, Kateřina Slámová Kubešová.
Zdravotní klauni přináší radost a smích do nemocnic celý rok, o Vánocích jsou ale obzvlášť potřeba. Malým pacientům, jejich rodičům, ale i personálu přinesou do nemocnice tu správnou sváteční atmosféru a tolik potřebné rozptýlení. O Vánocích navštívili například i malého Vítka „Fu fu“.
Darujte nemocným dětem k Vánocům radost! Pošlete svůj dar právě teď.
Jana Geierová alias sestra Oldřiška: „Byl křehký jako bublinky!“
Dvouletý Vítek zpočátku klauny nechtěl. Chtěl jen domů. Přesto to bylo právě slovo KAUNI, které později tak často a radostně vykřikoval. A pak ještě FU FU…
Nový pacient na dětské onkologii se jmenoval Vítek a byly mu necelé dva roky. V nemocnici byl sám, bez rodičů, a kdykoli jsme se přiblížili ke dveřím jeho pokoje, bál se a plakal. Nějaký čas se tak naše „setkání“ odehrávala jen tak, že jsme za dveře strčili klaunský nos a poslali mu do pokoje bublinky z bublifuku, které pozoroval a chytal do ručiček. Byli jsme trpěliví.
Postupně nás Vítek začal přijímat do svého každodenního života v nemocnici. Sestry nám líčily, že se na nás začíná ptát: „Kauni? Fu fu?“ Fu fu – jak říkal bublifuku – se stal jeho nejoblíbenější hračkou. Měl ho stále u postýlky a všichni v nemocnici věděli, co Fu fu znamená. Naše přátelství s malým Vítkem se začalo pomalu rodit, strach ustupoval společným hrám a my už mohli chodit i k jeho postýlce. Měl totiž moc rád ukulele a rád si na ně brnkal.
Po čase, vlastně po roce, jsme s kolegyní klaunovaly na Vítkově narozeninové oslavě. Byly mu tři roky. Dostal obrovský bublifuk, dort, dárky, ale nejvíc jsme všichni slavili, že se Vítek začíná uzdravovat. Rostly mu jemné vlásky, měl chuť skotačit, víc mluvil. Pak jsme se ním vídali jen velmi zřídka, když přijel s maminkou na kontrolu. Vyrostl, měl delší blonďaté vlásky i rozumnější výraz.
Uplynulo několik měsíců, a pak jsem se jednoho dne dozvěděla, že se do nemocnice Vítek vrátil. Ale navštívit jsem ho už bohužel nestihla. Někdy se nemoc vrátí a má mnohem rychlejší průběh než před léčbou. Nikdy na to křehké přátelství s Vítkem nezapomenu.
Jana Geierová (39) alias sestra Oldřiška
- jako Zdravotní klaunka působí 18 let
- je maminkou dvou dětí
- je učitelkou dramatické výchovy a lektorkou divadelních workshopů
- žije v Brně
Nadělte smích a radost nemocným dětem! Pošlete svůj dar právě teď
ZDRAVOTNÍ KLAUN je dobročinná organizace s národní a mezinárodní působností, která již od roku 2001 přináší humor a radost hospitalizovaným dětem i geriatrickým pacientům. Přispívá tím ke zlepšení jejich psychického i celkového zdravotního stavu, a to prostřednictvím návštěv speciálně vyškolených Zdravotních klaunů. V současné době navštěvuje 86 Zdravotních klaunů pravidelně 62 nemocnic, 7 domovů pro seniory a 2 hospice.
Více o organizaci na www.zdravotniklaun.cz.