Vše, co byste měli vědět o mléce: Nezahleňuje a čerstvé není zdravější než trvanlivé | Pro ženy | Blesk.cz

Vše, co byste měli vědět o mléce: Nezahleňuje a čerstvé není zdravější než trvanlivé

  • Mléko a mléčné výrobky jsou opředeny mnoha mýty, třeba tím, že jsou pro zdraví nebezpečné. To je ale nesmysl.
    25. června 2015 | 06:00

    "Nepijte mléko!" zní z úst nejrůznějších vyznavačů alternativní stravy. Tvrzení podkládají různými argumenty, jako např. těmi, že mléčný cukr laktóza je pro tělo nestravitelný, že vápníku v mléce není vlastně tolik, kolik se tvrdí, a že mléko zahleňuje organismus. Často vycházejí z nepodložených výzkumů. My se tedy raději budeme držet textu písničky z pohádky, který hlásá, že výrobky mléčné jsou blahodárné a věčné. 

  • Opravdu ho musíme pít kvůli vápníku?

    Člověk dokáže přijímat vápník nejlépe právě z kravského mléka.
    V roce 2014 vyšla studie, která ani v jednom bodu nepotvrzuje, že by bylo pití mléka nějak prospěšné našim kostem, respektive že by konzumace snižovala riziko zlomenin kostí u žen – ba spíše naopak. Této studie se zúčastnilo na sto tisíc lidí, kteří si po dvě desetiletí zapisovali své jídelníčky a odpovídali na dotazy lékařů a výzkumníků. 

     

    A co hůř – ženy, které pily více než tři sklenice mléka, měly větší riziko zlomeniny nohy v krčku (ale pozor, u mužů to neplatí!) než ty, které si denně daly pouze jednu sklenici. Znamená to tedy, že bychom neměli pít mléko? To je nesmysl. "Lidský druh vstřebává potřebné množství vápníku právě a nejsnáze z kravského mléka, a to po celý život," uvádí Jiří Kopáček z mlékárenského svazu.

     

    Je to ale složitější: pití mléka má preventivní vliv na pevnost kostí, ale pouze zhruba do 25 let, pak už jeho moc slábne. Mléčné výrobky jsou nicméně i nadále zdrojem vápníku a také bílkovin.  

     

    Vápník přitom potřebujeme pro pohyb svalů, přenos signálů v nervovém systému, pro správné srážení krve. A na mléku by si měli pravidelně ujíždět i muži – dostatek vápníku podporuje pohyb spermií.

  • Nemůže mi po něm být špatně kvůli intoleranci?

    Intolerancí laktózy trpí v Evropě asi jen 2 - 10 % všech obyvatel.
    Odpůrci mléka a mléčných výrobků, kteří se inspirovali u východní filozofie, tvrdí, že je to jen bílé zlo. Důvodem k odsuzování všeho, co je z mléka, je vysoký podíl nesnášenlivosti laktózy u lidí v některých asijských zemích. "Za tuto situaci může skutečnost, že se u nich historicky nechoval dobytek pro mléko. My jsme byli od pradávna zvyklí mléko konzumovat, proto jsme většinou laktózotolerantní," vysvětluje nutriční terapeutka Karolína Hlavatá v rámci projektu Bílé plus.

     

    I když některé studie prováděné v Americe tvrdí, že na celém světě je až 65 procent lidí intolerantních, v Evropě je to pouze asi jen 2 až 10 procent lidí, kteří mají nesnášenlivost laktózy, neboli mléčného cukru. Je způsobena nedostatkem (nebo špatnou tvorbou) enzymů (laktázy) pro štěpení mléčného cukru v našem těle. Někdy může být intolerance laktózy způsobena i dědičným nedostatkem laktázy.  

     

    Projevuje se průjmem, nafouknutím, křečemi v břiše, a to zhruba půl až dvě hodiny po konzumaci potraviny s laktózou. Pokud si myslíte, že byste i vy mohli na ni být citliví, zkuste si dvoutýdenní dietu a uvidíte, jestli příznaky odezní, či nikoliv. Lze si také udělat test, který intoleranci odhalí. 

  • Je skutečně tak zdravé, jak se tvrdí?

    Pití mléka je dobré i na pleť a selen, který je v mléce obsažen, snižuje známky stárnutí pleti.
    Kromě vápníku, jehož dostatek nám zajišťuje právě pití mléka, jsou tyto výrobky pro naše zdraví důležité i z mnoha jiných důvodů. Touto formou do sebe dostáváme skupiny vitaminů A, D, B12 a B1. Navíc dokáže trochu poodsunout nemilosrdné ručičky času, protože v sobě obsahuje selen. Ten zpomaluje proces stárnutí a přispívá k ochraně imunitního systému. 

     

    Kromě toho mohou zakysané výrobky díky své bakteriální kultuře upravit poruchy trávení, chránit před infekcemi, nebo dokonce zlepšovat pleť. Samozřejmě ve chvíli, kdy nejste alergičtí třeba na mléčnou bílkovinu nebo netrpíte intolerancí lepku.

  • Když budu pít mléko, nebude mě zahleňovat?

    Je pití mléka skutečně zdravé?
    Jednou z častých teorií, které nahrávají všem odpůrcům mléčných výrobců, je tvrzení, že mléko zahleňuje. Jde ale opět o mýtus, který je založen maximálně na subjektivním pocitu v ústech, který se tvoří při pití mléka. Jinak na tom není mnoho pravdy. Doposud totiž nevyšla jediná klinická studie, která by to potvrzovala. Naopak ale vyšlo několik takových, které to celé vyvrací.

     

    "Po požití mléka vzniká v ústech a hltanu pouze jemný povlak – ochranný film – který může být člověkem vnímán jako hlen," vysvětluje onen pocit v ústech Karolína Hlavatá. Tento povlak je ale tvořen mléčným tukem, který je naopak pro tělo zdravý a v minulosti se používal na léčbu zánětlivých onemocnění trávicího traktu. "Nejedná se tedy o žádný hlen," zdůrazňuje nutriční terapeutka Hlavatá.

  • Je trvanlivé mléko plné "éček" a méně zdravé než čerstvé?

    Rozdíl mezi čerstvým a trvanlivým mlékem, z hlediska zdraví, je minimální.
    Někdy si lidé myslí, že čerstvé mléko je o mnoho zdravější než to trvanlivé. Přitom ale oba dva typy obsahují stejné množství proteinů, vitaminů a minerálů. To se snižuje až poté, co mléko projde tepelnou úpravou. A i poté se množství sníží jen asi o 10 procent. 

     

    Stejně mylná je informace o tom, že trvanlivé mléko obsahuje konzervanty a "éčka". Nic takového se při výrobě trvanlivého mléka do něj nepřidává. To, že nám mléko doma vydrží dlouhou dobu, je dáno tepelným ošetřením a obalem. Do krabice se totiž nedostanou ani vzduch, ani světlo, které by mohly vést k chemickým reakcím, které by ho znehodnotily.

Diskuse ke článku
.