1. mýtus: V boji nám pomůžou antibiotika
Antibiotika má smysl nasazovat jen do boje proti infekcím způsobeným bakteriemi. Chřipku ale vyvolávají viry, a proto jsou proti ní naprosto neúčinná. Jejich použití má smysl pouze v případě, že se ke chřipce přidají bakteriální infekce, jako je například bronchitida, ušní infekce nebo zápal plic.
2. mýtus: Nakazit chřipkou se můžu jen od člověka, který má příznaky nemoci
Ve skutečnosti dvacet až třicet procent lidí přenáší chřipkový virus bez toho, aby trpělo chřipkovými příznaky. Je proto ideální nechat se očkovat. Tím totiž nechráníte jen sebe, ale můžete zabrzdit další šíření této nemoci.
3. mýtus: Očkováním chřipce stejně nezabráním
Vakcíny proti sezonní chřipce mají účinnost přes 75 procent. Pravděpodobnost, že onemocní očkovaný člověk, je proto velmi nízká. Za mýtem o neúčinnosti vakcín stojí i špatný výklad toho, co to vlastně chřipka je. Nepleťte si ji s ostatními respiračními onemocněními, jako jsou rýma a kašel. Chřipka totiž postihuje mnohem více částí těla než jen dýchací cesty. Je horší než nachlazení a velmi často se při ní objevují i takové obtíže jako horečka, suchý kašel, bolesti kloubů a celého těla či pocit extrémního vyčerpání.
4. mýtus: Očkování může chřipku vyvolat
To je snad nejčastější, ale naprosto nesmyslný blud. Mezi lidmi totiž koluje řada zaručených příběhů lidí, kteří se dali proti chřipce očkovat a okamžitě chřipkou onemocněli. „To je zcela mylná domněnka, protože pro vakcinaci jsou používané vakcíny s mrtvým neaktivním virem, tudíž ,nakazit‘ se tak není možné. Pravdou je, že vakcína je účinná až po čtrnácti dnech od aplikace. Pokud pacient onemocní v tomto období, je to tím, že si organismus po očkování ještě nevytvořil dostatek protilátek,“ říká vakcinolog Jan Kynčl.
5. mýtus: Očkování bolí a má vedlejší účinky
Většina lidí na sobě očkování vůbec nepocítí, ale je pravda, že u někoho se můžou vyskytovat drobné obtíže v podobě bolesti v místě vpichu, bolesti hlavy, únavy, svalové bolesti nebo pocit neklidu. V naprosté většině ale velmi rychle zmizí. Pozor by si měli dát jen alergici. Většina vakcín totiž obsahuje kuřecí vejce, takže osoby alergické na vaječné bílkoviny či antibiotika můžou čekat nepříjemnou reakci. Přesto existují vakcíny, kde toto riziko nehrozí, protože se vyrábějí pomocí buněčné technologie (například Vero buněčná technologie a vakcína Preflucel).