Sobota 19. září 2020
Svátek slaví Zita, zítra Oleg
Polojasno 20°C

Zívejte, je to zdravé! Ale proč to je tak nakažlivé?

9. září 2011 | 18:00

Klidně si zívněte! Vůbec to nemusí znamenat, že se nudíte nebo jste ospalí. Za tímto nakažlivým jevem je mnohem víc a dokonce je hodně prospěšné. Co nás vlastně nutí zívat?

Už při prvních slovech o tomto tématu se vám nečekaně otevřela ústa a s chutí jste si zívli? Možná ani netušíte, jak moc dobře jste pro sebe udělali. Z těla se vyplavily toxiny, prokrvil se mozek a zaplavilo vás nesmírné množství endorfinů, tedy hormonů štěstí. Zívání je zkrátka zdravé a i jinak prospěšné.

To, že zíváte na poradě či důležitém jednání, ještě neznamená, že se jednoznačně musíte nudit. To se jen potřebují prokrvit mozkové buňky a snaží se tak o více soustředění.

Cíleně zívají například někteří atleti před startem, studenti před zkouškou a dokonce i hudebníci před koncertem. Mozek se tak totiž připravuje na důležitou událost.

Otázka šesti sekund

Zívání je velice přesná a posloupná nervově-svalová reakce, která má svůj daný průběh. Neexistuje pomalé nebo rychlé zívání a také nemůžeme zívat polovičatě. Buď zíváme naplno, nebo vůbec ne.

Průměrné zívnutí trvá asi šest sekund. Nezívají ovšem jen lidé. Tuto potřebu mají všichni savci, dokonce i plazi a ptáci. Je to pradávný úkaz, který obvykle předchází spánku, ale pokud zívá například váš pes, může jít i o formu komunikace.

Proč je zívání tak nakažlivé

Když vidíte někoho zívat, bez přemýšlení zívnete také. Někdy stačí o zívání i jen mluvit a už máte také to nutkání. A jak už jsme se zmínili na začátku, zřejmě máte problém i teď při čtení tohoto článku.

Proč to tak je? Nakažlivost zívání si vědci vysvětlují jako důsledek empatie, jde tedy o důkaz nakolik se umíte vcítit do situace druhých. Zajímavé je, že když vidí někoho zívat

děti s autismem, vůbec si nezívnou. Jejich postižení takové empatii brání.

Zívejte co nejčastěji

Zívání bychom v žádném případě neměli potlačovat. A pokud jste zrovna sami, dodejte mu i patřičnou zvukovou kulisu. Pořádně hlasitě a s chutí si zazívejte, je to totiž velmi zdravé. I podle tradiční indické medicíny netřeba nic zdravého potlačovat. A dokonce Japonci zívají v pohodě i na veřejnosti a vůbec to neberou jako projev nevychovanosti.

V našich podmínkách na to ale tolik zvyklí nejsme, tak na to pozor, protože zívání má i komunikační význam. Pokud váš společník během rozhovoru několikrát zívne, může to být signál, že ho vaše vyprávění nudí a nevědomky naznačuje, že už máte skončit.

Proč tedy zíváme?

Přestože jde o jeden z nejstarších fyziologických projevů, věda dosud pravou příčinu zívání nezná. Většinou se to děje, když jsme ospalí, unavení, znudění.


Zíváme ale i když máme v krvi nedostatek kyslíku a tělo si ho tak doplňuje. Lékaři o zívání dnes vědí hodně, ale zároveň stále málo. Vždy se objeví nějaká nová teorie, a ty se také různí.

Vědci z newyorské univerzity Andrew a Gordon Gallupovicovi nejnověji přišli s výsledky, které potvrzují, že zívání zrychluje průtok krve v mozku, ten se ochlazuje a pak lépe funguje. Pokud nechcete zívat, stačí si podle jejich závěru dát jen studený obklad. Teplé obklady zívání naopak vyvolají.

Podle těchto vědců navíc zívání nevyvolává potřebu spánku, právě naopak. Momentální zívnutí z únavy pomáhá mozku udržet se víc v bdělém stavu.

 

Čím nám zívání prospívá:

* Dostává do buněk celého těla více kyslíku.
* Svalstvo očí se při zívání nejprve stáhne a pak uvolní. Stimuluje produkci osvěžujících slz, které promývají unavené a suché oči.
* Při skutečně hlubokém zívnutí se stáhne a uvolní svalstvo od hlavy a až po konečky prstů. Dále také od ramenních, očních a krčních svalů až po ty břišní.
* Může změnit negativní emocionální stav na pozitivní.
* Mění se při něm pH, tedy kyselost krve, snižuje se tak hladina toxinů v organismu.
* Pomáhá odstraňovat škodliviny z jater.
* Uvolňuje oblast žaludku a břišního svalstva, které souvisejí se špatným trávením.

Pověry o zívání

Ve starověkém Řecku věřili, že při zívání se duše člověka snaží dostat ven z těla, aby se tak mohla přidat k ostatním duším nebo bohům na Olympu.

Staří Mayové a další indiánské kmeny zase tvrdili, že zívání je projevem nevědomých sexuálních tužeb.

A Afričané a původní obyvatelé východní Asie věřili, že pokud zívají, někdo na ně myslí, nebo je pomlouvá. Podobně jako u nás při škytavce.

Mimochodem, kolikrát jste si zívli při čtení tohoto článku?

Líbí se vám tento článek? Podpořte nás na Facebooku.

Autor: lesk.sk, Kbak