"Již za první den nemoci vám ta ztráta z platu výrazně převýší náklady na vakcínu a vlastní očkování. To u lidí v pracovním procesu. Pro ty ostatní lidi rizikové, případně seniory je tu možnost úhrady ze zdravotního pojištění," uvedl Kynčl. Podle něj nabízí očkování svým zaměstnancům také řada zaměstnavatelů, protože se jim to vyplatí.
V lékárně stojí vakcína zhruba 180 korun, u lékaře je třeba zaplatit také očkovací poplatek kolem stokoruny. V rámci programů prevence přispívají na očkování proti chřipce i některé zdravotní pojišťovny.
Podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Prymuly však letos nebude výrazně více vakcín proti sezonní chřipce než v minulých letech. V době, kdy si jednotliví lékaři mohli vakcínu objednávat, se totiž příliš nepočítalo s možným zvýšeným zájmem o očkování souvisejícím s pandemickou chřipkou. Prymula očekává, že ČR letos dostane asi 700.000 až 800.000 vakcín proti běžné chřipce.
Očkuje se obvykle před předpokládaným nástupem chřipky, tedy od září do poloviny prosince. Očkování je třeba opakovat každoročně, neboť chřipkové viry mutují. Nejvíce nemocných bývá mezi školáky, ale na chřipku umírají hlavně senioři, upozornil Kynčl. Vakcínami by se měli chránit zejména starší lidé, chronicky nemocní a ženy, jež plánují početí.
"Očkování je nepochybně nejefektivnější cesta, jak se chřipce vyhnout," věří Prymula. U zdravých dospělých očkování zabrání onemocnění v 70 až 90 procentech případů, u mladých lidí je efektivita větší než 90 procent. U starších lidí očkování snižuje riziko úmrtí o 80 procent.
Odborníci poukazují také na zvýšenou imunitu k jiným virovým infekcím horních cest dýchacích u lidí, kteří byli proti sezonní chřipce očkováni.
Chřipka je náhlá infekce dýchacích cest způsobená některým z chřipkových virů (A, B nebo C). Sezonní chřipka každoročně postihne přibližně desetinu populace. Viry se přenášejí kapénkami, například při kýchání, a jsou vysoce nakažlivé. Virus mění svou strukturu, takže lidé mohou chřipkou onemocnět opakovaně.
V Evropě sezonní chřipka propuká v zimě kolem přelomu roku. Obvykle se šíří od západu k východu a trvá čtyři až osm týdnů. Chřipkou ročně onemocní 25 až 50 milionů obyvatel Evropské unie, zemře na ni 40.000 až 220.000 Evropanů podle závažnosti epidemie, uvedl epidemiolog Kynčl.
V Česku na následky chřipky každoročně zemře kolem 2000 lidí. Podle Prymuly je 74 procent úmrtí v důsledku chřipky hlášeno jako jiné nemoci.
Očkováno proti sezonní chřipce je v Česku každoročně pouze sedm až osm procent obyvatel, průměr Evropské unie je kolem 20 až 25 procent.
Nejčastější komplikace při chřipce:
primární (virové) |
sekundární (bakteriální) |
zánět plic |
zánět plic |
zánět svalové tkáně |
zánět dutin |
zánět srdce |
zánět středouší |
postižení centrální nervové soustavy |
zhoršení chronického zánětu průdušek |
Zdroj: Státní zdravotní ústav