2°C
Strach je prastará emoce, která lidi provází od samého počátku vývoje. Jako každý jiný emotivní pocit je projevem činnosti vyšší nervové soustavy. Odehrává se v různých částech mozku a mozkové kůry. Vážou se k němu samozřejmě i vnější podněty - ty mu pak dávají charakter a obsah.
Jednoduše řečeno, když například matka vidí nasycené, šťastně se smějící dítě, její emoce jsou veskrze kladné. Když naopak vidí svého potomka v ohrožení života, ovládne ji strach nebo panika. Když je strach přiměřený, je to dobře. Brzdí nás totiž před rizikovými situacemi a ochraňuje nám tak život nebo přinejmenším zdraví.
Zase příklad: představte si, že byste se nebáli ohně. Beze strachu by neexistoval ani pud sebezáchovy. Sečteno a podtrženo, strach sice není příjemný, ale potřebujeme ho k přežití.
Tři stupně
Kdybychom to chtěli říct v jedné větě, pak strach můžeme zažívat v různé intenzitě. Popořadě: první je stísněnost, pokračují obavy, úzkost, strach a nakonec panika. Pojďme si to rozebrat blíž. Úzkost pociťujeme, když se prvotně obáváme, že přijdeme o práci, nebudeme mít dost peněz na jídlo a základní potřeby. I úzkost má ale svůj význam: jejím cílem je mobilizovat obranné síly organismu a psychicky se připravit na situaci, které se obáváme. Když se bojíme opravdu hodně, může silný strach vyústit do paniky.
Záchvat paniky
Upadnout do panické ataky (záchvatu) může i psychicky zcela zdravý člověk. V poslední době psychologové varují, že takových lidí rapidně přibývá. O co jde? Jste například v obchodě na nákupech a najednou se vám mezi regály rozbuší srdce tak silně, že máte strach, jestli na vás nejde infarkt.
Zoufale musíte okamžitě uniknout z davu lidí do samoty, kde se postupně zase uklidníte. Toto se občas přihodí čím dál většímu množství víceméně psychicky zdravých lidí. Pokud se ale záchvaty opakují často (v těžkých případech i několikrát denně), hovoříme o psychické úzkostné poruše. Často jde o lidi dlouhodobě trpící depresí, se závislostí na alkoholu nebo jiných návykových látkách včetně léků, drog, ale například i prášků na spaní.
Nemocní ze strachu
Říká se, že někdo umřel leknutím. Je to nadsázka, ale pravda je, že psychicky labilnější jedinci se opravdu můžou vyděsit hodně a jejich organismu to uškodí. Když vystrašíte jen tak pro legraci někoho zdravého, polekání mu nemusí být příjemné, ale rozhodně mu neublíží. Když to ale provedete člověku s podlomenou psychikou, můžete mu tím přivodit dokonce i infarkt nebo jinou vážnou zdravotní újmu.
Podle psycholožky Simony Králové jde ale jen o ojedinělé případy. „Daleko častěji nám zdraví ničí dlouhodobá úzkost. Jde o strach, který nemá přesný objekt, není jasné, čeho konkrétně se člověk vlastně bojí. Když úzkost trvá dlouho, může to mít takzvané somatické následky - například potíže se srdcem, těžkosti s dýcháním, závratě, zažívací nebo kožní problémy a podobně,“ vysvětluje psycholožka. Když v takové situaci zajdete k lékaři, pravděpodobně vám řekne, že vám nic není. V takovém případě je skoro jisté že fyzicky jste vážně v pořádku, ale vaše problémy má na svědomí psychika. A tu je nutné svěřit do rukou odborníka, tedy psychologa nebo psychiatra.
Léčba šokem? Nikdy!
Možná jste už někde slyšeli o léčbě šokem. Zjednodušeně řečeno, člověk, který má fobii třeba z pavouků, se podle této teorie údajně může vyléčit, když ho vystavíte přímému kontaktu s tímto osminohým sympaťákem. A třeba nejen s jedním, ale desítkami. V praxi takováhle „terapie“ může napáchat vážné škody na psychice. Léčba fobií patří do rukou odborníků, rozhodně ne samozvaných lidových mudrců. A nemístných vtipálků teprve ne.
Bylinky proti strachu:
- Třezalka tečkovaná, anebo meduňka - obě bylinky působí na uklidnění nervů obecně. Doporučují se hlavně při dlouhodobé úzkosti.
- Chmel obsahuje látku lupulin, který také uklidňuje.
- Muškátový ořech je odpradávna balzámem na „rozlítané nervy“.
Jak reaguje tělo na strach:
- točení hlavy, pocity závratě, sucho v ústech, mdloby
- bušení srdce, zrychlený pulz, pocení, třesavka
- ztížené dýchání, pocit knedlíku v krku, tlak na hrudi
- strach ze ztráty kontroly, že „se zblázníte“
- pocit na zvracení nebo bolesti břicha
- zčervenání, zrychlená činnost srdce, pocení
Fobie je, když...
Je to strach vázaný na konkrétní situaci, objekt, osobu nebo činnost. V drtivé většině je fobie iracionální (tedy bez skutečně rozumného důvodu), pro ostatní nepochopitelná, trvá většinou celý život a není ovlivnitelná argumenty. Příkladem je například fobie z myší nebo pavouků.
