Čtvrtek 25. dubna 2024
Svátek slaví Marek, zítra Oto
Zataženo, déšť se sněhem 7°C

Strach: proč ho máme, i když nám nic nehrozí?

Při různých formách dlouhodobého strachu je vhodné jíst vitaminy skupiny B.
30. července 2014 | 15:20

Zlý zážitek, při kterém se nám rozbuší srdce, máme chuť křičet, nebo se nám naopak sevře hrdlo tak, že nejsme schopni vydat ani hlásek. Říká se tomu strach. Dá se na něm najít něco dobrého?

Strach je prastará emoce, která lidi provází od samého počátku vývoje. Jako každý jiný emotivní pocit je projevem činnosti vyšší nervové soustavy. Odehrává se v různých částech mozku a mozkové kůry. Vážou se k němu samozřejmě i vnější podněty - ty mu pak dávají charakter a obsah.

Jednoduše řečeno, když například matka vidí nasycené, šťastně se smějící dítě, její emoce jsou veskrze kladné. Když naopak vidí svého potomka v ohrožení života, ovládne ji strach nebo panika. Když je strach přiměřený, je to dobře. Brzdí nás totiž před rizikovými situacemi a ochraňuje nám tak život nebo přinejmenším zdraví.

Zase příklad: představte si, že byste se nebáli ohně. Beze strachu by neexistoval ani pud sebezáchovy. Sečteno a podtrženo, strach sice není příjemný, ale potřebujeme ho k přežití.

Tři stupně

Kdybychom to chtěli říct v jedné větě, pak strach můžeme zažívat v různé intenzitě. Popořadě: první je stísněnost, pokračují obavy, úzkost, strach a nakonec panika. Pojďme si to rozebrat blíž. Úzkost pociťujeme, když se prvotně obáváme, že přijdeme o práci, nebudeme mít dost peněz na jídlo a základní potřeby. I úzkost má ale svůj význam: jejím cílem je mobilizovat obranné síly organismu a psychicky se připravit na situaci, které se obáváme. Když se bojíme opravdu hodně, může silný strach vyústit do paniky.

Záchvat paniky

Upadnout do panické ataky (záchvatu) může i psychicky zcela zdravý člověk. V poslední době psychologové varují, že takových lidí rapidně přibývá. O co jde? Jste například v obchodě na nákupech a najednou se vám mezi regály rozbuší srdce tak silně, že máte strach, jestli na vás nejde infarkt.

A z čeho máte strach vy?
Autor: Shutterstock.com

Zoufale musíte okamžitě uniknout z davu lidí do samoty, kde se postupně zase uklidníte. Toto se občas přihodí čím dál většímu množství víceméně psychicky zdravých lidí. Pokud se ale záchvaty opakují často (v těžkých případech i několikrát denně), hovoříme o psychické úzkostné poruše. Často jde o lidi dlouhodobě trpící depresí, se závislostí na alkoholu nebo jiných návykových látkách včetně léků, drog, ale například i prášků na spaní.

Nemocní ze strachu

Říká se, že někdo umřel leknutím. Je to nadsázka, ale pravda je, že psychicky labilnější jedinci se opravdu můžou vyděsit hodně a jejich organismu to uškodí. Když vystrašíte jen tak pro legraci někoho zdravého, polekání mu nemusí být příjemné, ale rozhodně mu neublíží. Když to ale provedete člověku s podlomenou psychikou, můžete mu tím přivodit dokonce i infarkt nebo jinou vážnou zdravotní újmu.

Podle psycholožky Simony Králové jde ale jen o ojedinělé případy. „Daleko častěji nám zdraví ničí dlouhodobá úzkost. Jde o strach, který nemá přesný objekt, není jasné, čeho konkrétně se člověk vlastně bojí. Když úzkost trvá dlouho, může to mít takzvané somatické následky - například potíže se srdcem, těžkosti s dýcháním, závratě, zažívací nebo kožní problémy a podobně,“ vysvětluje psycholožka. Když v takové situaci zajdete k lékaři, pravděpodobně vám řekne, že vám nic není. V takovém případě je skoro jisté že fyzicky jste vážně v pořádku, ale vaše problémy má na svědomí psychika. A tu je nutné svěřit do rukou odborníka, tedy psychologa nebo psychiatra.

Léčba šokem? Nikdy!

Možná jste už někde slyšeli o léčbě šokem. Zjednodušeně řečeno, člověk, který má fobii třeba z pavouků, se podle této teorie údajně může vyléčit, když ho vystavíte přímému kontaktu s tímto osminohým sympaťákem. A třeba nejen s jedním, ale desítkami. V praxi takováhle „terapie“ může napáchat vážné škody na psychice. Léčba fobií patří do rukou odborníků, rozhodně ne samozvaných lidových mudrců. A nemístných vtipálků teprve ne.

Bylinky proti strachu: 

  • Třezalka tečkovaná, anebo meduňka - obě bylinky působí na uklidnění nervů obecně. Doporučují se hlavně při dlouhodobé úzkosti.
  • Chmel obsahuje látku lupulin, který také uklidňuje.
  • Muškátový ořech je odpradávna balzámem na „rozlítané nervy“.

Jak reaguje tělo na strach:

  • točení hlavy, pocity závratě, sucho v ústech, mdloby
  • bušení srdce, zrychlený pulz, pocení, třesavka
  • ztížené dýchání, pocit knedlíku v krku, tlak na hrudi
  • strach ze ztráty kontroly, že „se zblázníte“
  • pocit na zvracení nebo bolesti břicha
  • zčervenání, zrychlená činnost srdce, pocení 

Fobie je, když...

Je to strach vázaný na konkrétní situaci, objekt, osobu nebo činnost. V drtivé většině je fobie iracionální (tedy bez skutečně rozumného důvodu), pro ostatní nepochopitelná, trvá většinou celý život a není ovlivnitelná argumenty. Příkladem je například fobie z myší nebo pavouků.

Video se připravuje ...