4°C
Jana Hrabalová byla od malička vedená ke sportu svoji maminkou. Přes moderní gymnastiku se dostala k plavání, od plavání ke stepování, po stepování dělala aerobic a nakonec skončila u činek v posilovně. Síla, jak fyzická, tak duševní se u ní projevovala už v dětství, když jako nebojácná holčička bránila slabší. „Jednoho spolužáka na základní škole ve třetí nebo čtvrté třídě šikanovali kluci a já jsem se ještě s dvěma holkami postavila za něj proti všem hochům ve třídě,“ vzpomíná Jana na první chvíle, kdy vzbuzovala respekt i u silnějšího pohlaví.
Zlom přišel ve 22 letech
Po základní škole nastoupila na střední školu uměleckých řemesel – obor starožitník a následně pokračovala na VOŠ ČSTV obor sportovní management. V roce 2008 začala studovat na Univerzitě Palackého v Olomouci – sportovní management a trenérství. Během dospívání se Jana sportu věnovala neustále, ale byla podle svých slov příliš líná na to, aby něco dělala vrcholově. Zlom přišel ve 22 letech. Tehdy ji kamarád, který závodně soutěžil v silovém trojboji přesvědčil, že by to mohla zkusit taky. „Najednou jsem zjistila, že to je přesně to, co jsem hledala,“ pochvaluje si Jana svoje rozhodnutí stát se trojbojařkou.
Zvedla 445 kg
Na mistrovství ČR v roce 2011 zvedla Jana dohromady 445 kg. Dřepla 170 kg, zatáhla na mrtvém tahu 165 kg a zabenchpresovala 110 kg. Ze svého výkonu byla zklamaná, přesto jí to stačilo k vítězství a stala se tak již trojnásobnou absolutní mistryní ČR. Do budoucna má však daleko větší ambice. „Pro mě už není priorita zvítězit tady. Ráda bych přivezla medaili z mezinárodních závodů,“ prozrazuje svoje touhy Jana a říká, že asi největší radost zatím má z 6. místa na mistrovství světa v roce 2009 v Indii.
Před trojbojem se maluje
Janinou velkou ambicí je ukázat světu, že silový trojboj zvládnou i dívky a přitom mohou zůstat přitažlivé a sexy. Sama si na nezájem mužů nemůže stěžovat. Někteří kolegové si ji však dobírají kvůli tomu, že se před zvedáním stokilových činek maluje. „Smějí se mi, že jsem jediná barbína v trojboji,“ usmívá se Jana, ale obhajuje se, že i při vzpírání lze vypadat žensky a křehce.
SILOVÝ TROJBOJ
Skládá ze tří disciplín. Dřep s činkou, benchpress a mrtvý tah. Nejde ale jenom o to zvednout určitý počet kilogramů. Jde i o to dodržet přesné pohyby a držení těla, jinak pokus není platný. „Například u dřepu. Jakmile člověk odebere činku z držáku a dostane pokyn od rozhodčího, tak nesmí už udělat úkrok dopředu ani úkrok dozadu. Musí udělat čistý dřep. Dřepne, zvedne se a dokud mu rozhodčí nedá znamení, aby odložil činku, tak se nesmí hnout.“
