2°C
Dvacet pět až čtyřicet bouřkových dní nás v průměru čeká každý rok. V letních měsících bývá frekvence a nebezpečí trochu vyšší než v dalších měsících roku. Když udeří hromy a blesky ve městě, je poměrně snadné běsnění uniknout. Stačí se schovat v budově. Jak je to ale venku, v přírodě? Základní rada hasičského záchranného sboru (více na: Hzscr.cz) zní: Chovejte se za všech okolností rozumně.
VIDEO: Jak dokážete sami předpovědět bouřku podle vývoje oblaků
Do dřepu a ruce na zem
Aby vás bouřka nezaskočila venku nepřipravené, sledujte na internetu nebo ve vybraných aplikacích vývoj počasí. Když jsou hlášené bouřky, přizpůsobte tomu svůj program – výlet posuňte, případně zcela odložte. Pokud se rosničky spletly a bouře udeřila nečekaně, snažte se schovat – ideální jsou objekty s ocelovou nebo železobetonové konstrukcí a samozřejmě ty, které jsou vybavené hromosvody. Určitě ale před bouří neutíkejte. Osamělé stromy k úkrytu nevyužívejte nikdy, zrovna tak se nedržte na okraji lesa, u skal, v menších staveních typu hájenka, která hromosvody jistojistě nemají. Nezůstávejte na otevřených pláních (když už není zbytí, pak je vhodné si dřepnout s rukama a nohama položenýma na zemi – rozhodně si ale nelehejte, zrovna tak se nedržte ve skupině více lidí) ani na vyvýšených místech, na kopcích apod., poblíž sloupů elektrického vedení nebo rozsáhlých vodních ploch. Nedoporučuje se jakékoli opírání o zeď či skalní stěny, stání v podmáčené půdě. Jste zrovna u vody? Neplavte ani se nepohybujte na loďce a dalších drobných plavidlech. Ani stan vám kýžené bezpečí neposkytne, zrovna tak malá jeskyně. Věděla jste, že sezení na karimatce nebo batohu – tedy jakési izolační podložce – vás před přímým zásahem blesku rozhodně neochrání? Nepodceňujte ani silný vítr, ten může stát za vývraty stromů, létáním větví, dokáže shodit i elektrické vedení – a dráty můžou být stále pod proudem…
A navíc...
Netelefonujte. Nepracujte se spotřebiči – elektrickými ani plynovými, nepřenášejte žádné kovové předměty. Držte se i doma dále od vodovodu, kamen, elektrospotřebičů, zásuvek, telefonu. Odpojte ze sítě televizi a další přístroje – tedy ty, jejichž součástí je obrazovka. Nesprchujte se, nekoupejte se, nemyjte si ruce. Nesportujte. Z minulých let je známý případ golfisty, který se bouřkou z greenu nenechal vyhnat, a zaplatil za to životem.
Auto je výhra
Blesku uvnitř vozu se obávat nemusíte, tedy pokud zavřete dveře i okýnka. Na plechovou karoserii jako ochranu se můžete takřka stoprocentně spolehnout. Jen si hlídejte okolí, ať už stojíte, nebo jedete. Silný vítr vám může do cesty položit řadu překážek. Přizpůsobení rychlosti extrémnímu počasí je vždycky základ.
První pomoc
Pokud kohokoli v okolí zasáhne blesk, volejte záchranáře a pusťte se do resuscitace. Není třeba se bát, že by byl postižený pod proudem, můžete se ho bez obav dotýkat.
Co je to vlastně blesk?
Silný elektrický výboj, který vzniká v atmosféře. Úder blesku si lze představit jako zkrat mezi mrakem a zemí, kdy se výboj sestupující z mraku setká s výbojem ze země. Takový výboj mívá teplotu tisíců stupňů Celsia – snadno zapříčiní požár, ale taky dokáže poškodit elektrické a elektronické přístroje.
Bouřka v číslech
- Čtvrt vteřiny je „životnost“ jednoho blesku.
- 16 milionů bouřek proběhne ročně po celém světě.
- 3 miliardy blesků se objeví ročně na obloze po celé zeměkouli.
- 1 : 3 milionům je číselná pravděpodobnost, že vás zasáhne blesk.
- 10 lidí v průměru zemře každý den na světě po zásahu bleskem.
(box)
Pohlídejte si…
Nejnebezpečnější je bouřka do vzdálenosti tří kilometrů (stačí počítat sekundy mezi hromem a bleskem – v tomto případě je to asi 9 sekund). V úkrytu se ale pro jistotu držte až do chvíle, kdy se bouře vzdálí minimálně na deset kilometrů – to je přibližně půlminuta mezi zahřměním a bleskem.
Zdroj: Hzscr.cz
