2°C
„Chtěla jsem dětem stačit, abych nefuněla po pár krocích jako parní lokomotiva. A samozřejmě jsem chtěla, aby měl manžel zpět tu ženu, kterou před lety poznal. A musím se přiznat, že jsem to dělala i kvůli svému sebevědomí. Zdraví zatím u mě moc roli nehrálo, žádné problémy jsem tehdy neměla,“ svěřuje se usměvavá Tereza.
Když to dál nejde
„Ze začátku jsem to, že šla kila nahoru, moc neřešila. Manželovi to nevadilo. A já jsem se začala vymlouvat na onemocnění štítné žlázy, které, je pravda, mi to tloustnutí odstartovalo, ale samozřejmě ne v takovém měřítku. Po každém porodu mi nějaké to kilo navíc zůstalo, pak se přidaly psychické problémy, které souvisely se zjištěním autismu u nejstaršího dítěte, a už to jelo. Po čase mi začala kila vadit a já se snažila hubnout. Nejúspěšnější jsem byla, když jsme koupili starší baráček a pracovali od rána do noci, shodila jsem 20 kg. Přišel úraz, kdy jsem si přetrhala šlachy v kotníku a nemohla se hýbat, odnesla jsem to 25 kily nazpět, a to byl okamžik, kdy jsem si myslela, že zůstanu tlustá navěky,“ popisuje Tereza začátek svého příběhu.
K rozhodnutí pomohla kamarádka a rychlá reakce kliniky
„První impulz mi dala kamarádka Rebeka, která díky bariatrické operaci zhubla a podle toho také vypadá i její tělo. Řekla, že dokud nemám tolik, co měla ona, tedy 160 kilo, bude pak kůže po úbytku váhy vypadat lépe. No a já ji poslechla, zasedla jsem k internetu a hledala to nejlepší pro mě a současně také kliniku, se kterou spolupracuje moje pojišťovna a vyšla mi OB Klinika,“ říká Tereza.
A pak to šlo rychle, na OB Klinice jí po telefonickém kontaktu nabídli brzký termín konzultace. „Ve čtvrtek jsem tam poprvé volala, a na konzultaci jela od nás z venkova do Prahy už v pondělí. Na rozhodování a přemítání o operaci jsem moc času neměla, nabídli mi poslední volné termíny a já si vybrala. Nijak zvlášť jsem se nepřipravovala, dodržovala jsem před operací předepsaný jídelníček, zvykala si na pravidelnost a učila se pít...“ popisuje Tereza.
V den objednání vážila 120 kilo, na první konzultaci již o něco méně – 117 kilo, prý kvůli nervozitě. V den zákroku, kterým byla lékaři stanovena plikace žaludku, vážila Tereza 114 kilo. Nyní váží 71 kg, díky aplikaci shodila 43 kilo.
Operace proběhla bez komplikací a dostala se brzy do formy. „A od té doby je to lepší a lepší. Jsem energická a vitální a to je ten největší benefit. Polepšila jsem si o 100 %. I když, jak jsem říkala, mě nic před operací netrápilo, ale co se týká psychického zdraví, je to nesrovnatelné. Lidé se na mě nedívají přes prsty, pracovní pohovor už není peklo, ale naprosto běžná situace, která mě nerozhodí na týden dopředu,“ pochvaluje si Tereza.
O tom, jaký zákrok bude pro klienta nejlepší, rozhoduje bariatrický chirurg společně s celým spolupracujícím týmem. Tereze doporučili plikaci žaludku – laparoskopicky prováděný zákrok, při němž se zmenší objem žaludku.
„Po tomto zákroku zůstává pacient dvě až tři noci na klinice a pak je propuštěn domů,“ popisuje primářka MUDr. Šrámková. „Ihned po operaci začíná dodržovat upravený jídelníček a pomalu se vrací k normálnímu jídlu, ale v objemu 100 až 150 ml což je, dá se říct, porce tříletého dítěte,“ pokračuje. Následně chodí na pravidelné kontroly, které jsou první rok po zákroku častější, druhý rok po operaci půlroční a následně alespoň jednou ročně. „Samozřejmě dle potřeby dochází i na konzultace k jednotlivým odborníkům, jako je nutriční specialista, psycholog a podobně. Ideálně by měl pacient po bariatrické operaci docházet na kontroly celoživotně,“ upozorňuje MUDr. Šrámková.
Po bariatrických výkonech se obecně redukuje 20 až 50 procent původní hmotnosti. Úspěšnost je okolo 80 procent, nicméně i těm, kterým se nedaří, se dají nabídnout jiné možnosti – účinná farmakoterapie, jiný operační zákrok nebo jejich kombinace. To je jeden z mnoha důvodů, proč docházet na pravidelné kontroly, i když se nedaří dle představ hubnout.
|
Mýty a fakta o plikaci žaludku Mezi pacienty, kteří podstoupili nebo se chystají podstoupit léčbu obezity, koluje řada mýtů. Jedním z nich je, že plikace žaludku je zastaralá metoda. „Není to pravda,“ vysvětluje přední český chirurg a přednosta OB Kliniky prof. MUDr. Martin Fried, CSc. Kromě toho, že tato metoda přišla na svět teprve před 14 lety, čímž se rozhodně neřadí k těm nejstarším, jedná se o méně invazivní metodu léčby obezity, což je aktuální celosvětový trend v bariatricko-metabolické chirurgii. „Neodstraňuje se při ní zbytečně velká část zdravého žaludku, neuřezávají se kusy střev a nenašívají se na jiné místo, než by měly být, ale naopak zůstává při ní zachována původní anatomie, kterou má daný člověk od narození. A pokud je třeba, například v kombinaci s farmakologickou léčbou čili léčbou léky v různé formě, lze ve vybraných případech dosáhnout ještě větších účinků, než by měla plikace samotná,“ vysvětluje prof. Martin Fried. Dnes se plikace žaludku – tedy chirurgické zavinutí velkého zakřivení žaludku – provádí laparoskopicky. Jedna z největších výhod plikace žaludku – tedy možnost jejího zrušení a navrácení žaludku do původní podoby, se také hojně vyskytuje v diskuzích pacientů. „Obezita je ve své podstatě chronické onemocnění, které se v čase zhoršuje. A žádná operace ani léčba léky, pokud jsou prováděny samostatně, není na celý život,“ upozorňuje prof. Fried. Pokud se tedy pacient po čase vrátí do rukou lékařů-obezitologů a znovu potřebuje pomoc, může mu být – v případě, že předtím podstoupil plikaci – provedena buď plikace nová, nebo jiná bariatricko-metabolická operace. Když však předtím přišel například o velkou část žaludku nebo mu byla změněna anatomie střev, může mu být provedena vlastně jen další, ještě agresivnější operace. „Řada obézních pacientů je v poměrně mladém věku a nikdy nevíme, s čím se budou v budoucnu léčit a kdy by jim mohla ta velká část odstraněného žaludku opravdu chybět,“ upozorňuje prof. Fried na další aspekt, proč je plikace žaludku výhodnější. |
