Úterý 20. února 2024
Svátek slaví Oldřich, zítra Lenka
Oblačno, déšť 8°C

Žluté lány: 8 překvapivých faktů, které jste nevěděli o řepce

Žluté lány řepky
20. září 2021 | 12:00

Každé jaro celé Česko zežloutne a na první pohled se může zdát, že zemědělci už nepěstují nic než řepku. Nenechte se mýlit. Řepky se pěstuje na českých polích už 20 let téměř stejně a naopak v posledních letech se plochy oseté řepky snižují. Paradoxně se ale o ní čím dál častěji mluví.

Řepka má široké využití a například mezi rostlinnými oleji je jedničkou právě ten řepkový. Že jste to netušila? Tady jsou další překvapivá fakta o řepce:

1. Král mezi oleji

Pokud při nakupování váháte, pro který rostlinný olej sáhnout, vězte, že s řepkovým neuděláte chybu. Řepkový olej můžete na rozdíl od slunečnicového používat i při vysokých teplotách a podle nutričních specialistů obsahuje také více Omega-3 mastných kyselin než olivový olej.

2. Pěstuje se už staletí

Tato výrazně žlutá plodina pochází zřejmě ze Středomoří a ve střední Evropě je známá od 13. století. U nás se její pěstování rozšířilo v 19. století. Samotná řepka olejka vznikla křížením brukve zelné a brukve řepice.

3. Pšenice je více

Řepka zabírá okolo 14 % orné půdy v České republice. Poslední tři roky se její výměra dokonce zmenšila na 350 tisíc hektarů. Zdá se vám to hodně? Mnohem více než řepky se u nás pěstuje obilnin, a především pšenice. Ta zabírá celkem 773 tisíc hektarů půdy.

Video se připravuje ...
V řepkovém poli pod Řípem někdo vysekal Pac-Mana. Škoda 350 tisíc

4. Každý rok by měla být jinde

Řepka by se měla každý rok pěstovat ideálně na jiném poli. Důvod? Aby nebyla půda jednostranně zatěžovaná. Proto by se její pěstování mělo opakovat až po třech letech, během kterých se na poli pěstují jiné plodiny. Od její vysetí do sklizně uběhne 11 měsíců.

5. Zlepšující plodina

Řepka prospívá půdě, proto jí zemědělci často říkají zlepšující plodina. Umí totiž zadržet vodu v půdě, protože má bohatý, hluboce kořenící kořen. Její další výhodou jsou rostlinné zbytky, které zůstávají v půdě po její sklizni a dodávají jí tak biomasu. Díky tomu pak taková pšenice pěstovaná po řepce mívá až o 10 % vyšší výnosy, než pšenice opakovaně pěstovaná po pšenici.

6. Alergie?

Možná vám to přijde neuvěřitelné, ale na řepku je alergických pouze 0,2 % lidí. Říkáte si, že to je nesmysl? Že kýcháte a slzíte jen při pohledu na žluté lány? Řepka kvete ve stejnou dobu jako břízy, traviny či obilniny, jejichž pyl patří mezi silné alergeny. Nekvetou ale tak výrazně jako právě řepka, a proto si je mnoho lidí nespojí se svými alergickými problémy. Navíc řepkový pyl je těžký a nedostane se daleko od pole.

7. Řepka není jen Agrofert

Téměř všichni zemědělci věnující se rostlinné výrobě pěstují na svých polích také řepku. Není se čemu divit. Má bohaté využití a prospívá půdě. Není tedy pravda, že žlutá pole jsou razítkem Agrofertu. Ten letos pěstuje pouze 6 % z celkové výměry řepky u nás.

8. Obnovitelné zdroje

Boom v pěstování řepky nastal v 90. letech, kdy se začala využívat jako „energetická plodina“ pro výrobu bionafty. Později pak byla zařazena mezi obnovitelné zdroje. Jestli na seznamu vydrží ale není jisté. Problém je, že se při výrobě biopaliva používají fosilní paliva a jejich spalování vypouští do ovzduší množství skleníkových plynů. Zatím ale u nás zůstává řepka důležitou součástí bionafty.

Autor: Aneta Mrazilová