4°C
Co bychom tedy měli z našeho CV odstranit a jak napsat ten na míru své vysněné práci? To nám prozradila odbornice na životopisy a motivační dopisy Petra Matušincová z firmy Mám pohovor, která zdarma posoudí i váš životopis.
Nechala jsem si tedy ohodnotit svůj životopis, protože mě zajímalo, co bych na něm mohla vylepšit. Pravdou je, že už ho mám stejný asi deset let, jen do něj přidávám informace. I když v současné době práci nehledám, bylo zajímavé přečíst si, co jsem napsala špatně.
Firma Mám pohovor ohodnotila mé curriculum vitae na 32 %, což je dost žalostné. Dozvěděla jsem se, že v mém životopisu úplně chybí sekce, kde bych se představila. Nejlépe odborníci ohodnotili mou fotografii, a to na 65 %, zbytek už byl o mnoho horší. Vytkli mi přehlednost i strukturu a formátování. Zároveň prý uvádím málo relevantní a nekonkrétní informace. Pracovních pozic jsem uvedla zbytečně moc a samozřejmě jsem se nevyhnula klišé, která jsou v 92 % životopisů.
Co je v dnešní době v životopise naprosto klíčové, co v něm nesmí chybět?
Zaměstnavatelé mají pořád stejný cíl: najít schopného člověka, který splňuje předpoklady pro výkon dané pozice. A při náboru jde o to, kdo své předpoklady umí lépe odprezentovat. Myslím, že se nedá obecně říct, co by v životopisu nemělo chybět. Velmi záleží na tom, jakou práci hledáte. Pro každou pozici mohou být relevantní úplně jiné informace.
Na co by se z vašeho pohledu měli uchazeči zaměřit?
Pokud bych něco měla obecně doporučit, tak určitě to, abyste si před samotným psaním životopisu udělali průzkum trhu, podívali se, jaké požadavky se nejčastěji objevují v inzerátech na místa, kam se chcete hlásit, a sestavili si nějakou osnovu, která bude dávat smysl. Často se setkáváme s tím, že si klienti vyberou šablonu, která jim psaní ještě víc komplikuje, když např. ze 40 % obsahuje sekce, do kterých nemáte co napsat.
V čem většinou lidé lžou o svých dovednostech a schopnostech?
Nemyslím si, že lidé v životopisech záměrně lžou, spíš bych řekla, že si při psaní nějaké věci neuvědomí. Typicky se můžeme bavit o jazykových a počítačových dovednostech, ale také o softových, jako jsou například komunikativnost, flexibilita nebo smysl pro detail.
V jazykových dovednostech asi v úrovni, že?
U jazyků si lidé často vzpomenou, že maturovali na úrovni B2, tak to takto uvedou do svého CV, jenomže když angličtinu za posledních 15 let nevyužili, horko těžko si budou na něco vzpomínat. Někteří si pro jistotu uvedou úroveň „pokročilý“ a na pohovoru to pak budou obhajovat slovy, že se domluví na letišti. U PC dovedností je to stejné, zde ale kandidáta často prozradí už samotný životopis. Když uvádíte, že zvládáte práci s Wordem na pokročilé úrovni, a životopis zasíláte špatně formátovaný, s výchozím jazykem angličtinou (takže jsou všechna slova červeně podtržena), co to o vás asi tak vypovídá?
Jsou třeba nějaké vlastnosti, které se objevují ve většině životopisů a jsou nicneříkající?
To stejné se týká i měkkých dovedností, jako je právě například komunikativnost. Ta se velmi hojně objevuje ve všech životopisech, spolu s flexibilitou. Zde bych ráda uvedla, že komunikativní ve světě personalistiky (dále HR) neznamená, že hodně mluvíte, ale že umíte efektivně komunikovat, jednat s různými typy lidí, jste diplomat, umíte udělat kompromis, domluvit se, řešit spory a podobně. Psát si do CV, že jste flexibilní, a mít problém s nepravidelnou pracovní dobou nebo občasným dojížděním, to je bohužel v praxi také realita. Stejně tak jako informace o tom, že jste zaměřeni na detail – a váš životopis podle formátování a překlepů říká pravý opak.
Existuje něco jako klišé v životopise? Něco, co uvádí každý a v ničem nám to nepomůže?
Komunikativní, flexibilní, MS Office.
Měl by uchazeč měnit svůj životopis podle toho, na jakou pozici se hlásí?
Rozhodně svým klientům neradíme, aby pokaždé měnili životopis. Jednak to není efektivní, jednak když vás potom budou zvát na pohovory, a vy nebudete mít tušení, jakou verzi jste tam zaslali, nebude to pro vás asi příjemná schůzka.
A co když mám zájem o dvě naprosto odlišné pracovní pozice?
Občas se ale samozřejmě může stát, že hledáte práci ve dvou odlišných oborech. Zajímáte se například o HR a o marketing. Zkušeností máte dost a některé vůbec nejsou pro danou pozici relevantní. Potom doporučujeme sestavit si raději dvě verze CV, ve kterých je z 80 % stejný základ a které se liší například pouze v představení a počítačových dovednostech.
Můžete dát nějaký příklad?
Pro pozice v HR je například vůbec nebude zajímat, že umíte pracovat s reklamními nebo grafickými nástroji. Naopak náboráře v marketingu nebude zajímat, kolik jste obsadili míst a jaká byla fluktuace. Většina lidí má tendence uvádět všechny zkušenosti v domnění, že budou působit zkušeněji a pomůže jim to. Pravdou ale je, že vám to spíš uškodí. Nikdo nemá čas číst obsáhlý 5stránkový román. Když k nám takový životopis přijde k posouzení, kolegyně se vždycky usměje a říká: "Zase tady mám jeden Zločin a trest." (Naráží na délku CV.) Věřte mi, že žádného náboráře nezajímá, co jste dělali v roce 1992, a zároveň je nezajímá ani nic, co nesouvisí s danou pozicí. Takové informace akorát ukazují, že máte zkušenosti spíš v jiných oblastech, nebo činí váš životopis nečitelným, a když v něm náborář rychle nenajde, co hledá, váš životopis se zařadí do seznamu „děkujeme za zájem, ale…“.
Pokud nebudeme uvádět jen relevantní zkušenosti, můžeme také působit překvalifikovaně...
Firmy nemají dobré zkušenosti s přijímáním překvalifikovaných lidí. Jednak vás taková práce dlouho nebude naplňovat, jednak budete mít problémy v týmu, protože si s kolegy pravděpodobně nebudete moc rozumět, šéf bude mít problém vás vést a vy budete mít problém udržet své rozhodování pouze v rámci svěřené kompetence, když jste zvyklí převzít odpovědnost...
Co jsou přesně klíčová slova?
Některé firmy už pro první selekci životopisů používají naprogramované roboty. Ty pracují tak, že analyzují text a hledají právě klíčová slova. Funguje to tak, že si firma sestaví skill set dovedností a znalostí, které má robot hledat (samozřejmě se nastaví i synonyma), a ten jí najde všechny životopisy, ve kterých detekoval splněné požadavky.
I když firma žádného robota nemá, náborář dělá prakticky to stejné. Při psaní CV je potřeba na to myslet, a pokud mám víc zaměření, pak je potřeba popisovat jen ty relevantní zkušenosti a zbytek zmínit jen okrajově nebo vůbec. Pokud jste např. posledních X let pracovala jako manažerka a teď hledáte místo asistentky, protože si chcete trošku odpočinout, tak to, že bude vaše CV popisovat úspěchy, finanční ukazatele, vedení lidí, projektů apod., vám nejspíš asistentské místo nepomůže získat. Nikdy klientům nedoporučuji přímo lhát, ale vždy se to dá nějak napsat, můžete např. vynechat název prac. pozice. Nebo ho můžete trošku poupravit (btw, to stejné dělají firmy v inzerátech). Zároveň můžete seřadit pracovní náplň podle toho, co je použitelné i pro asistentské místo.
Obecně doporučuji podívat se na požadavky v inzerátu a snažit se vlastními slovy popsat vše v životopisu.
Může být v některých případech více informací vlastně méně? Jak ale vybrat, které pracovní zkušenosti vymazat?
Jak už jsem uvedla výše, sama ráda říkám, že více je někdy méně, a v životopisu to platí dvojnásob. Jednoduchá rada: napište si svůj životopis, podívejte se na inzeráty, vypište si deset nejčastějších požadavků, podívejte se, jestli je ve svém CV najdete. V závěru si u každého bodu položte otázku, zda je tato informace podstatná pro to, abych získal/a dané místo... Celkově doporučuji uvádět pouze posledních deset let a pracovní náplň popište pokud možno tak, abyste ještě zítra věděli, co jste tím vlastně chtěli říct.
Je pravda, že zkušenému personalistovi stačí jen pár vteřin, aby se rozhodl, jestli pošle uchazeče do dalšího kola?
Rozhodně ano, v první selekci je to opravdu průměrně do pěti vteřin. Hledáte pouze kandidáty s potřebným zaměřením, to vidíte hned z první stránky. Osobně se přiznám, že mi kolikrát stačí i vteřina. Nejčastěji o tak rychlém vyřazení rozhodují diametrálně jiný obor nebo jiná úroveň pracovní pozice bez snahy vysvětlit, co kandidáta k tak velké změně vede, nebo zásadní překlepy a chyby, otřesné formátování – v kombinaci s uvedenou pokročilou znalostí Wordu...
Jak moc jsou důležité vizuální stránka a fotografie?
Vizuální stránka je velmi důležitá právě pro přehlednost a snadnou orientaci v textu. U fotografie se uvádí, že je s ní životopis osobitější. Náborář pak stráví delší dobu jeho čtením. To mohu potvrdit, vždycky si takového kandidáta zapamatujete lépe než jen černobílou A4.
Na některé pozice fotografii vyloženě doporučuji, jsou to všechny ty reprezentativní pozice jako například recepční, obchodní zástupce, key account manager, osobní asistentka, bankovní poradce apod.
Fotografie ale musí být profesionální, vždycky mi přišlo zbytečné o tom mluvit, měla jsem pocit, že každý ví, že je vhodné, aby fotka na životopisu nevypadala jako fotka ze seznamky, ale realita je bohužel jiná. Takže vřele doporučuji sbalit dvě košile a navštívit profesionálního fotografa.
Je dnes už strukturovaný životopis přežitek? Můžeme pod každou pozici napsat pár vět o tom, co jsme měli na starost? Vždycky jsem měla pocit, že to má být heslovitě – proto strukturovaný životopis...
Životopis by rozhodně v nějaké struktuře být měl, protože pokud všechno popíšete v jednom odstavci, takovou slohovku nikdo číst nebude. Velmi doporučuji popřemýšlet nad uspořádáním jednotlivých sekcí a zvolení odrážek. Co se týká obsahu, i když to popíšete heslovitě, pořád mi z toho musí být jasné, co obnášela vaše pracovní náplň a za co jste byli zodpovědní.
Proč by v každém životopise mělo být něco o uchazečovi a jaké informace tam napsat? Buďte konkrétní a uveďte, prosím, příklady.
Každý má o práci jiné představy. Někomu vyhovuje sedavá administrativa od devíti do pěti. Jiný se zase vidí ve start-upu někde ve sdíleném prostoru, kde bude pracovat nonstop, protože ho to baví. Přitom může jít o lidi se stejnými pracovními zkušenostmi a vzděláním. A pokud svůj životopis omezí na strukturovaný výčet předchozí praxe, tak budou obě dvě CV vypadat hodně podobně. Což nedává smysl, protože ti uchazeči hledají diametrálně odlišná zaměstnání.
Je v dnešní době problém, když nemají absolventi praxi? Mají i tak šanci sehnat vysněné zaměstnání?
Řekla bych, že to problém obecně není, samozřejmě ale hodně záleží na tom, co vystudujete. V některých oborech najdete široké uplatnění, u některých specializovaných to bude samozřejmě náročnější.
Pro budoucí úspěch jsou v dnešní době velmi důležité znalost cizích jazyků, digitální dovednosti a schopnost rychlé adaptace na nové podmínky, a právě v tom jsou absolventi velmi silní. Navíc se často spokojí s nižším platem a nepřinášejí si špatné návyky z předchozí firmy, společnost má možnost si je „vychovat“ a díky nezaujatosti přicházejí právě absolventi s jiným úhlem pohledu na věc, takže existuje už spousta firem, kde absolventi najdou práci i v managementu.
Může se stát, že jste na přání rodičů vystudovali ekonomku, nastoupili jako účetní, ale vlastně toužíte dělat marketing. Tak to tak pojďte pojmout. Klidně dejte do životopisu odkaz na svůj Instagram, na blog, který píšete, nebo časopis, kam přispíváte. Pochlubte se s tím, co děláte ve volném čase a co je pro vaši vysněnou práci relevantní.
Jak můžete pomoci lidem napsat dokonalý životopis, když je vlastně vůbec neznáte?
To je dobrá otázka. Faktem je, že to vždy uděláme líp než oni sami. Jednak víme, co tam náboráři hledají, jednak umíme objektivně posoudit, které zkušenosti jsou relevantní. S tím mají často lidé problém, protože v jejich očích je to velká část jejich života, nebo dokonce i vzdělání, kterou je potřeba smazat. Protože to zkrátka pro tu pozici není podstatné a zbytečně by to jen zabíralo místo a zhoršovalo by to orientaci v textu. Nebo by to kandidáta řadilo do jiného oboru. Navíc k tomu umíme přidat vlastnosti, které kandidát opravdu má – ale vůbec si to neuvědomuje.
Čím začnete?
Pracujeme tak, že si od klienta necháme poslat aktuální životopis a inzeráty, kam se chce hlásit. Klient od nás obdrží zpětnou vazbu, proč to se současným CV nefunguje a proč je náboráři vyřazován. Navrhneme mu úpravy, které spolu osobně či telefonicky projdeme. Naše práce funguje tak, že se ptáme na vše, co nám není jasné, dokud to nepochopíme. Je pro nás důležité znát i širší souvislosti: čím se zabývá firma, jaký ten člověk je, co mu vyhovuje, jak pracuje, co ho motivuje, jaká je přidaná hodnota jeho práce apod.
Takže třeba vyberete ty správné informace a nějaké vyřadíte?
Ano, podle požadavků v inzerátu vybereme relevantní informace, aby to vypadalo, že právě tento životopis je ideální. Firmy už si nevybírají kandidáty, kteří mají nejvíc zkušeností, ale kandidáty, kteří mají předpoklady pro výkon dané pozice a osobnostně zapadnou do týmu a firemní kultury. Díky tomu mají kandidáti šanci změnit obor, stačí to jen pouze dobře napsat.
I když si životopis chcete napsat sami, doporučuji vám to s někým probrat, i kdyby to měla být vaše kamarádka. Čím dál bude mít od vašeho oboru, tím lépe. Jelikož jsou lidé obecně na své zkušenosti a vzdělání hrdí a vše jim připadá jako samozřejmé a podstatné, kdokoliv jiný tomu nemusí rozumět. Myslím, že lidé mají obecně problém mluvit o sobě, natož to ještě muset napsat na dvě stránky.
Není v dnešní době motivační dopis přežitek? Co by v něm mělo zaznít?
Ve zkratce – hlavně ta motivace! Zapomeňte na šablony plné prázdných frází a napište něco o sobě. Proč si myslíte, že by vás v dané firmě měli chtít, co jim můžete nabídnout a přinést. Pokud to nevíte, raději motivační dopis neposílejte, stejně ho většina náborářů nečte. Výjimka ale platí, pokud v inzerátu MD explicitně vyžadují nebo pokud měníte obor. Rozhodně nečekejte, že si náboráři budou domýšlet, proč máte o práci zájem. Co není napsané, jako by nebylo. Proč by si měli náboráři dát práci vám volat a na vše se doptávat, když jste si nedali tu práci vše srozumitelně popsat?
