Se synem si budeme volat obden, ať se nám moc nestýská, říká Bára Špotáková před odletem do Ria

Je obtížné vyrovnat se brazilským podnebím?

S Jižní Amerikou dosud moc skutečností nemám, ale prý by to nemělo být nic extrémního. Není tam totiž velký časový posun a v tomhle období nehrozí ani výraznější vedro nebo vlhko by hrozit nemělo. Do Ria navíc přijedeme až v době, kdy olympiáda poběží v plném proudu a budou vychytané všechny mouchy, které se objevují v první dny.

Budete se synkem v kontaktu?

Budeme si volat přes Skype, ale raději obden, ať se nám moc nestýská. Dvanáct dní je přece jen dlouhá doba, navíc mě hned po olympiádě čekají další závody, takže se doma moc neohřeju. Janečka mi hlídá moje maminka, takže mě hřeje pocit, že je o něj dobře postaráno.

Kde si po olympiádě odpočinete? Na dovolené?

Ano, už takřka tradičně jezdíme na dovolenou do Maďarska, nechceme se s dítětem trmácet někam daleko. S kamarády tak máme domluveno, že si odpočineme v tamních termálních lázních.

A máte nějakou vysněnou destinaci, kam se dříve nebo později chcete podívat?

Jednou bych se určitě chtěla podívat někam do Asie – na Srí Lanku nebo do Thajska. Syn je ještě malý, takže si na to ještě nějakou chvíli počkám. Určitě tam ale někdy zajedeme. Věřím, že se nám tam určitě bude líbit.

Je čas prázdnin, jak jste je v dětství trávila vy?

Každý rok jsme jezdili vlakem do Košic a dodnes na to vzpomínám. Proto chci něco podobného podniknout se synem, cestování vlakem je v dětství velký zážitek. Ale taky sem jezdila na tábory. Třeba na konci čtvrté třídy mě maminka přihlásila na tábor k nějakému bláznovi, co se rozhodl, že pojedeme na kole z Jablonce až do Brna. Tři dny jsme se tam trmáceli eskou a pak po deseti dnech zase zpátky dom. Na dalším táboře se mi zase omylem podařilo vypustit rybník, nějak jsem otevřela stavidlo a voda prostě odtekla. Samozřejmě, tehdy to byl průšvih, ale s odstupem času se nad tím jen zasměju.