Zakládáte si na tom, že si na zahradě na kompostu nebo v kompostéru vyrábíte vlastní kvalitní humus, který je tisíckrát lepší než kupovat drahá hnojiva? Tak pozor na to, abyste tam v dobré víře nepřihodili něco, co tam nepatří.
Co je kompost?
Kompost je organo-minerální hnojivo vzniklé zráním organických látek rostlinného a živočišného původu. Využít se v něm dají i látky odpadní, které se míchají se zeminou. Je pravda, že na kompostování se hodí v podstatě všechny rostlinné a živočišné a organické látky. Nejčastěji tam končí zbytky ovoce i zeleniny, čajové a kávové zbytky, slupky, vaječné skořápky, listí a jiný zahradní odpad. Právě teď se do kompostu může dávat také posekaná tráva a nadrcené ořezané větve.
Pozor na choroby a plevel
Diskutabilní je využití všudypřítomného listí. Nebezpečné jsou především listy napadené houbovými chorobami. Ty raději spalte. Pokud už je chcete dát do kompostu, měly by projít procesem tlení při teplotě nad 50°C. Vysoká teplota dokáže zničit hodně chorob a dokonce i některá semena plevelů. Ale pozor na to. Když se vám to nepodaří, semena plevelů v kompostu dozrají. Při dalším hnojení si je pěkně všude roznesete.
Kompostovat ořešák?
Samostatnou kapitolou je listí ořešáku, o které se často vedou spory. Kompostovat ho nebo raději ne? Pravdou je, že kolem sebe šíří vůni ořešákového dřeva, která není právě příjemná, a navíc se v kompostu rozkládá pomalu. Tím zpomaluje proces zrání ostatního materiálu. Důvod je jednoduchý. Listy ořešáku mají na povrchu tenkou voskovou vrstvičku, která tlení brzdí. Pomalu se rozkládají i listy hrušně, dubu nebo břízy.
Listí drťte
Když se takové listí rozhodnete dát kompostu, je nejlepší ho nadrtit na menší kousky. Asi nejjednodušší je, když si k tomu přiberete zahradní vysavač, který má rozmělňovací zařízení. Na větších plochách pomůže sekačkou, se kterou při posledním sekání přiberete i listí a nůž všechno nadrtí.
Nadrcené listí nakonec smíchejte s trávou a jiným bio bioodpadem. Pro dobré zrní kompostu je dobré, když je v něm rovnoměrně zastoupený uhlík a dusík, aby nebyl tolik kyselý.
Psí exkrementy
Spory se často vedou i o kompostování psích výkalů. Řada lidí ze zahrady sbírá a hází na kompost pravidelně. Pravdou je, že psi venku dokážou slupnout věci, které by rozhodně neměli. Jejich exkrementy pak můžou obsahovat různé původce chorob nebo i vajíčka parazitů. To všechno by se v kompostu mohlo rozmnožit a roznesli byste si to po celé zahradě. Podle odborníků tomu můžete zabránit, když zajistíte, aby takové materiály byly týden v teplotě nad 65 °C. Nebo je možné exkrementy zapravit do dvaceticentimetrové hloubky a zasypat je vápnem.