Prostituce byla v Nizozemsku zlegalizována v roce 2000. Majitelé nevěstinců musí od té doby získat k tomuto druhu podnikání licenci a dodržovat pravidla určená městem. Prostitutky provozují tuto výdělečnou činnost legálně a odvádí z ní státu daně. Země tak před sedmnácti lety doufala, že tímto krokem vyřeší problém kuplířství, který do té doby v Amsterdamu kvetl víc než jinde. Východoevropské gangy však hlavní město neopustily, daří se jim stále dobře.
Nyní se nová iniciativa snaží obchodníky se sexem obejít a nabídnout alternativu přímo prostitutkám. Starosta podpořil založení nadace Moje červená lampa, která podpoří na 40 prostitutek ve vlastní organizaci práce. Budou si moct samy určit podmínky pronájmu, pracovní dobu a zajištěn bude i socializační prostor, kam zákazníkům nebude umožněn přístup.
Podívejte se, jak vypadá erotický klub v Los Angeles:
Projekt získal od obyvatel Amsterdamu posměšnou přezdívku „obecní bordel“, manažerka projektu Sonja Pol však zdůraznila, že úkolem úřadu starosty bylo pouze podpořit iniciativu, která by přispěla k žádoucí emancipaci prostituce. „Když si mohou sexuální pracovníci určit kde, jak a kdy budou pracovat, stávají se nezávislejšími na třetích stranách.“
Ne všichni jsou však projektem Moje červená lampa nadšeni. Výzkumníci zabývající se prostitucí zdůrazňují, že projekt má příliš malý dosah a ve větším měřítku nemá šanci největší problémy prostituce v Nizozemí ovlivnit. Nikdo například nebude v praxi moct zkontrolovat, zda prostitutka pronajímající si výkladní okno neplatí stále část výdělku kuplíři. Snaha o „čistou prostituci“ je podle nich jinými slovy naivní. Řemeslo bude vždy představovat formu nejhoršího sexuálního vykořisťování. Radnice se tak spíše snaží od závažného problému, který byl v minulosti paradoxně podpořen zákonem, odvést inovativním projektem pozornost.
Více podobných článků najdete na Rexlex.cz