3°C
Když Adéla Elbel před několika lety dotáhla k vydání knížku Princ & princ, bylo z toho trochu pozdvižení. Protože spousta lidí si myslela, že s dětmi by se o homosexualitě určitě mluvit nemělo. Teď se jí podařilo sehnat peníze na pokračování téhle knihy. Novomanželé se v něm vydávají na svatební cestu do pralesa, odkud si v kufru přivezou překvapení – malou holčičku, kterou adoptují. Adéla se ovšem nevěnuje jen knihám, ale stále častěji vystupuje jako moderátorka a stand-up komička.
Když jsme o knize psali, psali nám lidé mimo jiné dost nenávistné reakce. Musíte je zažívat taky. Kde se to v nich bere?
Ano, negativní reakce zaznamenáváme neustále, nicméně vnímám velké zmírnění komentářů. Při vydávání knihy Princ a princ jsem byla neustále stavěna na šibenici, vyhrožovalo se mi smrtí a velmi sprostě nadávalo. To už se neděje. Kde se to v lidech bere? Je to strach a ze strachu se rodí horší věci než jen pár nenávistných komentářů. Mě osobně se takové komentáře vůbec nedotýkají.
Podívejte se na video představující chystanou knihu:
Co říkáte na názor, že je zbytečné dětem tohle téma předestírat, dokud na něj případně samy v životě nenarazí, a že každopádně je v předškolním věku brzy?
Ten názor mi připadá zpátečnický. Pro mě je homosexualita naprosto normální, a proto chci, aby ji tak vnímaly i mé děti. Na dvanáctileté dceři, které jsem knihu Princ a princ před lety koupila, vidím, že to má pozitivní dopad. Dcera je velmi tolerantní bytost s otevřenými názory.
Jak vstřícní jsou k podobným tématům čeští nakladatelé?
Upřímně, nevím. Společnost mi připadá otevřenější, nicméně možná je to tím, že lidé, kteří jsou proti, raději mlčí. Je rozdíl mezi tím, něco "jen" podpořit, a tím, hlasitě se k tomu přihlásit. Nakladatelství Meander a Větrné mlýny jsou malá progresivní vydavatelství, která se nebojí udělat tento velký krok, ale také je nesvazuje množství lidí v rozhodovacích pozicích, jako je to ve velkých vydavatelstvích.
Co vás samotnou oslovilo právě na této tematice? Chtěla jste vydat zajímavou knížku, knížku, která tady chyběla, nebo i tak trochu provokovat? A navázat tak vlastně i na hudební tvorbu vašeho uskupení Čokovoko?
Nejde mi primárně o provokaci, to by bylo laciné. Jde mi o to, pomoci prostředky, které mám, bořit hranice tabu. Chci žít ve společnosti, kde si lidé nemyslí, že homosexualita je nemoc, že jsou homosexuálové méněcenní a že nedokážou vychovat děti stejně dobře jako heterosexuálové. Naopak myslím, že velmi často jsou pro výchovu vhodnější než leckterý heterosexuální pár.
Chystáte nějaké nové písně, či dokonce album? Nebo se poslední dobou věnujete spíš moderování stand-up comedy?
Nejde stihnout všechno, takže se aktuálně nejvíc věnuji moderování, stand-upu a překladu krásné literatury.
Vzít se může jak pán s paní, tak pán s pánem
Jak tohle téma podáváte svým dětem? O jakých dalších tématech by se rodiče měli s dětmi bavit otevřeně?
Se starší dcerou (12) jsme téma probíraly, ale nijak zásadně. Děti se nejlépe učí na příkladech. Vidí tolerantní rodiče, kteří mají své zásady a názory, a z těch pak čerpají. Mladší dcera (2,5) je ještě ve věku, kdy je pro ni nové vše. Když jí řeknu, že se může vzít jak pán s paní, tak pán s pánem, přijme tu informaci jako fakt a dál nic neřeší. Proto si myslím, že je důležité s tématem seznámit již děti předškolního věku.
Chystáte překlad nějaké další dětské knihy, která tu podle vás chybí?
Zatím jsem na žádnou takovou nenarazila, ale já moc nehledám, nechávám věci přicházet samy.
