Neděle 22. prosince 2024
Svátek slaví Šimon, zítra Vlasta
Zataženo, déšť 5°C

Všude prší, tak co ve městě? aneb Útěk na Vysočinu za burčákem, na houby a za socialistickými vepři

24. září 2013 | 08:40

„Třeba budou hrát na šipkovanou s náma,“ zaslechnu od skupinky turistů, když je míjíme. Cestou ke skalnímu útvaru Dráteničky potkáváme docela dost lidí. Jako by nikomu nevadilo, že ráno bylo jako obvykle pošmourno a kolem deseti stupňů. No a co? Kraj se barví podzimem a lesy jsou plné hub. Hlavně, že neprší.

Konec léta, kterému se rozhodně nedá říct „babí“, nás vyhnal do přírody. Ubytování v městysu Sněžné v hotelu Záložna jsme našli náhodou. Hotel byl otevřen už v roce 1927, někdejšího genia loci a nejslavnější časy připomínají černobílé fotky v jídelně. Na příjemnou současnost vás naladí milý personál a zdejší pan kuchař – pozdravy do kuchyně posílejte, až se vám rozpustí nažloutlý kus másla na horkých voňavých bramborách naservírovaných třeba u pečeného pstruha.

Do 20 kilometrů od Sněžného leží Žďár nad Sázavou se slavným kostelem, Nové Město – legenda biatlonu, i historická Polička, kde se ve věži místního kostela narodil skladatel Bohuslav Martinů. Pěšky i na kole můžete vyrazit skoro na všechny světové strany. A jen co strčíte nos do lesa, najdete houby.

Část osazenstva na statku v Blatinách.
Autor: archiv Olgy Procházkové
Ráj socialistických vepřů

Na vrch se skalním útvarem Dráteničky jsou to ze Sněžného čtyři kilometry. Cestou jsme se zastavili v Blatinách. Na statku s nápisem Ráj socialistických vepřů mají kromě zmiňovaných blahobytně vyhlížejících prasátek, krav, lam a oslů taky restauraci a v JK Blatiny nabízejí vyjížďky na koních.

Cesta na Dráteničky je jako všechny tady plná až kýčovitých vyhlídek do kraje.
Na zpáteční cestě jsme poseděli opět v Blatinách v Hofrově kavárně. Studenou obsluhu nám vynahradila vynikající káva, kterou si sami praží, a domácí šlehačka z pravé smetany. 

Nejen pohádkově vypadajících muchomůrek jsou plné lesy.
Autor: archiv Olgy Procházkové
Kde rostou?

Kvůli houbám jsme na Vysočinu nejeli, ale plný košík (tedy batoh) jsme našli u turistické trasy na Buchtův kopec. Ze Sněžného po červené je to nahoru dva kilometry. Na vrcholu je věž zakončená kopulí (slouží k letecké navigaci) a ne moc malebná stavba, kde ale nabízejí kvalitní a levné ubytovaní (230 Kč za osobu a noc). Na rozcestníku nahoře uvidíte, kam vyrazit dál.

Kostel svatého Jana Nepomuckého. Líbit se vám bude areál i okolí.
Autor: archiv Olgy Procházkové
3x tip, když prší

Zatímco drtivou většinu kostelů obdaří turista tradičním: „Hmm, dobrý“, Kostel svatého Jana Nepomuckého bude této hlášky ušetřen. Krásné místo na vrchu nad městem Žďár nad Sázavou (cca 20 km) roubí kruhový prstenec kaplí ve tvaru deseticípé hvězdy a uvnitř něj „pěticípí“ kostel. Vstup zdarma, prohlídka s výkladem stojí 110 Kč na osobu.     

V Novém Městě (cca 12 km) se nám kromě hezky opraveného náměstí líbilo v restauraci Stará lyže v penzionu U pasáčka. Retro fotografie, burčák a písničky ze starého juke-boxu nám zvedly náladu za depresivního počasí.

Dráteničky. Zajímavými skalními útvary je kraj vyhlášený.
Autor: archiv Olgy Procházkové

Na Poličku (cca 16 km) si vyhraďte pár hodin. Staré centrum skryté za hradbami se vám bude líbit. Přidávám ještě tip na vynikající cibulačku v restauraci Herešova krčma na náměstí.  

Proč Vysočina?

Hezky opravené vesnice, samoty, roubenky a statky se na Novoměstsku a v okolí nevylidňují, naopak – žijí. Nabízejí nejen ubytování, domácí kuchyni a zajímavé turistické trasy, ale také historii, galerie, muzea, naučné chodníky. Připočítejte si ticho a čistý vzduch. Tady se vyplatí strávit pár dní, i když občas prší.

Více informací najdete na: www.snezne.cz, www.nmnm.eu

Autor: Olga Procházková
Video se připravuje ...