Pár stovek nebo i tisíc korun. Tak vypadá pravidelná finanční pomoc od státu lidem s malými příjmy a vysokými náklady na bydlení. Získat ji přitom mohou nejen lidé, kteří hospodaří s malým platem, ale i důchodci nebo nezaměstnaní. Nezáleží dokonce ani na tom, jestli žijí v nájmu, nebo jim byt či dům patří. Rozhodují jen skutečné náklady, příjem rodiny, trvalé bydliště a hlavně, v případě, že jim byt nepatří, tak platná nájemní smlouva. Lidé, kteří jsou v bytě v podnájmu, tak mají smůlu. Na příspěvek na bydlení nedosáhnou.
7 nezbytných věcí, které musíte vědět
1. O příspěvek můžete žádat, když 30 procent (v Praze 35 procent) vašich příjmů nestačí k zaplacení nákladů na bydlení. Zároveň se ale musíte vejít do státem určených tabulek (tzv. normativních nákladů na bydlení, které se odlišují podle počtu osob v domácnosti a velikosti obce).
2. Žádost se podává na úřadu práce v místě trvalého bydliště. Tam nebo na www.mpsv.cz seženete i formulář.
3. Požádat si může každý, nerozhoduje, v jak velkém bytě nebo domě bydlí ani jestli je obecní, družstevní nebo mu patří. Musí tam ale mít trvalé bydliště a smlouvu o nájmu.
4. Do nákladů na bydlení se započítávají výdaje za energie (elektřina, plyn, uhlí), vodné, stočné, odpady a vytápění. Nepatří sem náklady na telefon, kabelovku nebo internet.
5. Náklady je nutné prokázat tři měsíce zpětně (za předchozí kalendářní čtvrtletí).
6. Rozhodující jsou čisté příjmy – tedy po zdanění. Vaše půjčky, hypotéky nebo penzijní připojištění stát nezajímají.
7. Příspěvek je možné dostat i zpětně, ale maximálně za 3 měsíce.
Co potřebujete při podání žádosti
■ Formulář žádosti o příspěvek na bydlení
■ Občanský průkaz
■ Rodný list dětí do 15 let (pokud s vámi žijí v bytě)
■ Doklad o výši čtvrtletního příjmu (do něj se započítává i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek)
■ Doklad o výši nákladů na bydlení
■ Nájemní smlouvu nebo doklad o vlastnictví nemovitosti
Modelový příklad:
Manželé bydlí v nájemním bytě v Kolíně. Když sečtou čisté příjmy, mají 15 000 Kč. Za nájem a inkaso zaplatí 7000 korun.
Výpočet: 15 000 Kč x 0,30 = 4500 Kč. (V Praze by to bylo krát 0,35=5250 Kč) Tahle částka ale nestačí na zaplacení jejich nákladů na byt ve výši 7000 korun.
Podle tabulek jsou ale náklady na bydlení ve městě velikosti Kolína pro dva lidi 6738 Kč. Manželé tak dostanou rozdíl mezi tabulkami a svým příjmem, a ne mezi příjmem a skutečným nájmem. Dostanou 2238 Kč (6738 Kč – 4500 Kč)
Tabulky pro výpočet nákladů na bydlení najdete na www.blesk.cz/servis
Dotazy čtenářů
Patří do nákladů na bydlení telefon a kabelovka}? Můžu si odečíst splátky na hypotéku nebo penzijko? Desítky podobných dotazů přišly do Blesku po uveřejnění článku o příspěvku na bydlení. Na dotazy odpovídali odborníci z ministerstva práce a sociálních věcí.
■ Pokud bych měla nárok na příspěvek na bydlení, jak často by se musel předkládat příjem rodiny? Hartmanová
U příspěvku na bydlení se příjem zjišťuje za kalendářní čtvrtletí, které předchází kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na dávku uplatňuje. To znamená, že příjem se dokládá každé kalendářní čtvrtletí.
■ Bydlíme s manželkou v Ostravě a máme čistého měsíčně 17 000 Kč, byt nás stojí 9500 Kč. Máme nárok na příspěvek? R. K., Ostrava
Pokud jste nájemci bytu a jste v něm trvale hlášeni, pak byste s popsaným příjmem a náklady měli nárok na příspěvek na bydlení.
■ Zajímalo by mne, jestli se do veškerých příjmů započítává také výživné nebo péče o osobu blízkou. Chalupová
Výživné se do rozhodného příjmu rodiny započítává. Příspěvek při péči o osobu blízkou již tři roky neexistuje. V současnosti vyplácený příspěvek na péči se do rozhodného příjmu rodiny v propočtu příspěvku na bydlení nezapočítává.
■ Jsme manželé důchodci (důchody necelé 4000 Kč) a bydlíme ve vlastním domku, máme nárok na příspěvek na bydlení? Karel Vávra, Pečky
Pokud jste majiteli domku, jste v něm trvale hlášeni a žádná další osoba v tomto domě hlášena trvale není, pak byste s popsaným příjmem měli nárok na příspěvek na bydlení.
■ Jsem samoživitelka s jedním dítětem. Beru rodičovský příspěvek a bydlím v podnájmu v družstevním bytě. Mám tam hlášené trvalé bydliště a řádně sepsanou smlouvu na bytovém družstvu s pronajímatelem bytu. Čtenářka z Valašska
Podnájemní smlouva nezakládá nárok na příspěvek na bydlení (nárok má pouze nájemce nebo vlastník bytu). Pokud by byly příjmy vaší rodiny nízké, je možné si požádat o dávky v hmotné nouzi a zohlednit v nich své náklady na bydlení.
■ Moje sestra má byt v Děčíně. Její příjem je zhruba 11 000 Kč, platí nájemné přibližně 5500 Kč. Žije sama. Má nárok na příspěvek na bydlení? P. J.
Pokud je vaše sestra nájemcem bytu a v bytě není nikdo další trvale hlášen, pak by nárok na příspěvek na bydlení splňovala.
■ Nemohu sehnat práci. Mám vdovský důchod 6000 Kč. Nájem se všemi poplatky měsíčně činí 4350 Kč. Když nebudu pobírat podporu od úřadu práce, mám nárok na příspěvek? E. Dittrichová
Ano, nárok na příspěvek na bydlení není vázán na pobírání podpory v nezaměstnanosti. Musí být ale splněny podmínky právního vztahu k bytu (nájemce nebo vlastník) a trvalého pobytu.
■ Mám nárok na příspěvek, když můj měsíční příjem je 9000 Kč a nájem je 5000 Kč včetně poplatků? V nájemním bytě bydlím sama, ale je tam trvale přihlášena dcera s vnučkou. Lencová
Pro příspěvek se do okruhu společně posuzovaných osob započítávají všichni, kdo jsou v bytě hlášeni trvale. U vás budou do rozhodného příjmu započítávány i příjmy dcery a vnučky a k celkovému rozhodnému příjmu budou porovnávány platby.
■ Co musím doložit k žádosti, když jsem OSVČ? A může získat příspěvek i moje matka důchodkyně, která žije sama? M. Řezáčová, Strakonice
O příspěvek na bydlení může žádat nájemce nebo majitel bytu bez ohledu na to, jaký má zdroj příjmů. Žadatel o příspěvek na bydlení musí o dávku požádat na formuláři Žádost o příspěvek na bydlení. Na něm je přesně popsáno, co je k žádosti potřeba doložit. Obecně jde o doklady potřebné k ověření totožnosti všech společně posuzovaných osob, doklady o výši jejich čtvrtletních příjmů, doklad o tom, že byt je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti a doklad o výši nákladů na bydlení.
Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se považuje měsíční průměr z předcházejícího kalendářního roku, který se zpravidla zjišťuje z daňového přiznání (nejméně však částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství).