Příspěvek na bydlení je dávka od státu, která má pomoct pokrýt náklady na bydlení lidem s nízkými příjmy. Nárok na tenhle příspěvek má každý, komu 30 procent (v Praze 35 procent) příjmů jeho rodiny nestačí k zaplacení nákladů na bydlení. Je při tom jedno, jestli je nájemník nebo vlastník bytu. Nezáleží ani na tom, jestli bydlí v obecním nebo družstevním bytě, nebo jestli mu byt či dům patří. O příspěvek si nemohou požádat jedině lidé, kteří žijí v podnájmu. Jednou z podmínek, jak příspěvek získat, je totiž to, že člověk, který o příspěvek na bydlení žádá, je v bytě přihlášen k trvalému pobytu.

Společně s příjmy žadatele se v žádosti posuzují i příjmy všech ostatních lidí, kteří jsou ve stejném bytě také nahlášeni k trvalému pobytu. Pokud tedy například mladí manželé s miminkem bydlí v bytě s babičkou, započítává se do příjmů mzda manžela, mateřská manželky a babiččin důchod.

Ale aby to nebylo tak jednoduché, tak kromě toho, že 30 % (nebo v Praze 35 %) příjmů nestačí k pokrytí nákladů na bydlení, se ještě žadatelé o tuto dávku musí vejít do tabulek, které určuje zákon. Přesně stanoví, jak vysoké náklady na bydlení jim stát maximálně proplatí. Jednoduše řečeno, i když máte malý příjem, a přitom bydlíte v bytě, kde platíte dvacetitisícový nájem, tak dostanete jen rozdíl mezi svým příjmem a tabulkovými náklady na bydlení. Ty se pravidelně aktualizují, a tak  vzhledem k tomu, že od ledna se zvedly náklady na bydlení, zároveň vzrostly i tabulkové normy, které stanoví stát.  „Od ledna do června 2010 bylo na bydlení vyplaceno celkem 1, 7 miliardy korun,“ říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová. To je přitom téměř o šedesát procent více než za stejné období předchozího roku.

Strach z deregulace nájemného: Budeme bezdomovci?

11 nejčastějších otázek k příspěvku na bydlení

1. Kdy můžu příspěvek získat?

Pokud 30 procent (v Praze 35 procent) příjmů vaší rodiny nestačí k zaplacení nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 procent příjmů je menších než tabulkové náklady na bydlení.

2. Bydlím v pronajatém bytě. Dostanu příspěvek?

Ano, pokud splníte všechny podmínky a jste v bytě přihlášený k trvalému pobytu

3. Mám byt v osobním vlastnictví. Inkaso ale spolkne většinu mého důchodu. Můžu si také požádat?

Ano. Nezáleží na tom, jestli bydlíte ve vlastním bytě nebo domě, nebo jestli jde o byt obecní nebo družstevní.

4. Co všechno se zahrnuje do nákladů na bydlení?

Náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné a náklady vzniklé v souvislosti s užíváním bytu. U družstevních a bytů vlastníků srovnatelné náklady

(výše těchto nákladů se odvíjí od počtu osob hlášených v bytě a je dána zákonem). Plus u všech bytů náklady za energie, vodné a stočné, odpady, vytápění.

5. Bydlím v bytě druhý měsíc. Jak dlouho zpátky musím prokazovat, kolik jsem zaplatila za nájem a služby?

Pro zvážení nároku se berou v úvahu průměrné náklady zaplacené za předchozí kalendářní čtvrtletí.

6. Kde si mám o příspěvek požádat?

Na úřadu práce podle místa trvalého bydliště.

7. Mám velký byt a bydlím v něm sama. Sousedka tvrdí, že si nemůžu požádat o příspěvek, protože mám »nadměrné« metry. Je to pravda?

Ne. V žádosti hraje roli váš příjem a náklady na bydlení. Na velikosti bytu nezáleží.

8. Jaké příjmy se do žádosti započítávají? Hrubé, nebo čisté?

Rozhoduje čistý příjem jednotlivce nebo rodiny.

9. Když si požádám, dostanu peníze zpětně? A za jak dlouho?

Nárok je sice možné uplatnit zpětně, ale nejdéle za tři měsíce.

10. Má cenu si o příspěvek vůbec žádat? Nebude se v rámci úspor také rušit?

V oblasti příspěvku na bydlení zatím ministerstvo práce a sociálních věcí žádné změny nechystá.

11. Co všechno potřebuji k podání žádosti?

*Formulář žádosti o příspěvek na bydlení (získáte ho na úřadu práce nebo na internetových stránkách www.mpsv.cz)

*Občanský průkaz

*Rodný list dětí do 15 let (pokud s vámi žijí v bytě)

*Doklad o výši čtvrtletního příjmu (do příjmu se započítává i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek)

*Doklad o výši nákladů na bydlení

*Nájemní smlouvu nebo doklad o vlastnictví nemovitosti

Příklad:

Mladí manželé bydlí v nájemním bytě v Berouně a když sečtou všechny své čisté příjmy, mají 15 000 korun. Přitom nájem, který platí (včetně energií a poplatků) je 7000 korun.

Výpočet:

15 000 Kč x 0,30 (v Praze by to bylo krát 0,35) = 4500 Kč.

To znamená, že 30 procent jejich příjmu (tedy 4500 Kč) nestačí na pokrytí jejich sedmitisícového nájmu. Zákon ale v tabulce stanoví, že náklady na bydlení ve městě velikosti Berouna jsou pro dva lidi 6738 Kč. Mladí manželé tedy dostanou jen rozdíl mezi tabulkovými náklady a svým příjmem, a nikoli mezi příjmem a skutečným nájmem. Dostanou tak

6738 Kč – 4500 Kč = 2238 Kč.

Náklady na bydlení v nájemních bytech

Počet osob v rodině       Počet obyvatel obce

Praha nad 100 000 50–100 tisíc 10–50 tisíc  do 10 tisíc

1        5877 Kč      4816 Kč      4597 Kč      4309Kč       4016 Kč

2        8499 Kč      7037 Kč      6738 Kč      6344 Kč      5943 Kč

3        11 638 Kč   9739 Kč      9348 Kč      8832 Kč      8309 Kč

4 a víc         14 597         Kč    12 307 Kč   11 835 Kč   11 213 Kč   10 582 Kč

Náklady na bydlení v družstevních a vlastních bytech

Počet osob v rodině       Počet obyvatel obce

Praha nad 100 000 50–100 tisíc 10–50 tisíc  do 10 tisíc

1        3356 Kč      3356 Kč      3356 Kč      3356Kč       3356 Kč

2        5062 Kč      5062 Kč      5062 Kč      5062 Kč      5062 Kč

3        7124 Kč      7124 Kč      7124 Kč      7124 Kč      7124 Kč

4 a více       9078 Kč      9078 Kč      9078 Kč      9078 Kč      9078 Kč