2°C
"Novináři umí být opravdu oškliví. Nic není přes čáru," vysvětluje modelka a herečka italského původu. "Když jsem porodila dceru Giulii, psali o mně, že jsem tlustá. Je pravda, že s dvaceti kily navíc jsem i při své vysoké postavě a širokých ramenech vypadala hrozně. Ale bolelo to."
Na pokraji sil
Dodává, že právě tohle období bylo jedním z nejnáročnějších v jejím životě. Její manžel a tehdejší prezident Francie Nicolas Sarkozy v roce 2011 dělal vše pro své znovuzvolení, a Carla tak musela zvládat péči o dceru i účast na jeho kampani.
"Byla jsem na pokraji sil. Kojila jsem každé dvě hodiny, i v noci, a přes den jsem pak musela být po boku svého muže. A přitom to poslední, co jsem chtěla, bylo, aby mě někdo fotil. Připadala jsem si jako ve válce."
Když Sarkozy prezidentské volby v roce 2012 prohrál, spekulovalo se o tom, že ho Carla opustí: "To je nesmysl," říká dnes. "Nešlo mi o jeho moc, ta nám naopak spíš překážela. Být mocný není příjemné. Oslabuje vás to a musíte se neustále hlídat, abyste se jí nenechali unést."
První dáma v pytli
Jako bývalá modelka a stylová ikona mnoha žen hořce vzpomíná i na moment, kdy nadobro opouštěla prezidentské sídlo v Elysejském paláci a fotografové ji zachytili v pytlovitém kalhotovém kostýmu a obyčejném tričku: "Byly to jediné kalhoty, do kterých jsem se tehdy nasoukala!"
Vyrovnat se s obrovským tlakem Carle pomáhala psychoterapie, na kterou nedá dopustit ani dnes. "Chodím ještě častěji," usmívá se, "a asi už vždycky budu. Díky terapii vím, že nemůžu měnit ostatní, ale sebe ano. Stávám se dospělejší, moudřejší. Vrásky bez moudrosti jsou nudné."
