Krainová promluvila o porodu: Už vím, kolik váží štěstí | Pro ženy | Blesk.cz

Krainová promluvila o porodu: Už vím, kolik váží štěstí

14. listopadu 2010 | 16:57

Modelka Simona Krainová (37) Nedělnímu Blesku svěřila své první pocity z čerstvého mateřství i strach z toho, aby byl předčasně narozený syn Max v pořádku. „Ležela jsem 14 dní v porodnici, lékaři se snažili oddálit porod a já byla v takovém stresu, že jsem zhubla několik kilo. Celé dny jsem probrečela,“ přiznala.

Krainová porodila syna minulý čtvrtek. „Přišel na svět císařským řezem a porod byl komplikovaný. Manžel měl o mě hrozný strach, já se zase bála o malého,“ svěřila se Simona. Ta musela strávit čtrnáct dní kvůli těhotenským komplikacím v porodnici mezi maminkami, jejichž děti se narodily předčasně a hodně nemocné. „Viděla jsem miminka, která se narodila ve 26. týdnu a museli jim operovat střeva, na pokoji jsem byla s paní, které se hodně předčasně narodila dvojčata. Strašně jsem se bála,“ vyprávěla modelka.

O to větší štěstí prožívala, když se její syn narodil v pořádku. „Teď už vím, že štěstí váží 2800 gramů a měří 46 centimetrů. Rodila jsem v kompletní anestezii, a když mi doktoři řekli, že Max je dostatečně zralý a nemusí ani do inkubátoru, brečela jsem zase. Ale radostí,“ upřesnila.

„Ta nemocnice pro mě byla očista. Všechno v životě jsem přehodnotila. S příchodem toho malého kluka, který na mě nevinně kouká, mi začala docházet spousta věcí. Vím, že se o mně říkalo, že vlastně o děti ani nestojím a dávám přednost kariéře. Ale to není pravda, jen jsem čekala na toho pravého muže, se kterým bych dítě chtěla mít. Nikdy bych nechtěla být ochuzená o emoční bouřku, kterou mi mateřství dalo. Už teď mám výčitky a jsem plná úzkosti, jen když ho mám jenom dát z náručí. Když přijela moje domluvená chůva, já ji poslala domů. Zavolám, až ji budu potřebovat. A bude to trvat hodně dlouho,“ překvapila Krainová, když se den po odchodu z porodnice objevila na první pracovní akci.

„Několik měsíců ale žádné zakázky přijímat nebudu. Miluju společnost a svoji práci, neříkám, že úplně změním svoje priority a zůstanu na věky věků doma. Kariéra počká, ale o chvíle, kdy se na mě kouká můj syn, který se usmívá jako malý buddha, přijít nechci,“ slibuje.

Autor: Saša Šeflová, koj