Řada umělců říká, že při jejich povolání je skoro nezbytné chodit na terapie a občas si vylít kyblík...

Ondřej: Není to nezbytné jen pro umělecké povolání. Je to nezbytné pro jakékoli povolání. Alespoň já to tak vnímám. Stejně jako se člověk stará o své tělo, měl by se starat o svou mysl. A pokud k tomu někomu stačí les nebo řeka, v pořádku. Já jsem velkým zastáncem terapií, když je tedy terapeut dobrý a dokáže pomoct.

Jak je pro tebe důležitá psychohygiena, Danielo? Jako moderátorka ve zpravodajství neřešíš vždy veselá témata, navíc ta práce samotná je dost stresující, rychlá a náročná.

VIDEO: Manželé Brzobohatí spolu na jevišti! Kdo je nervózní z přítomnosti druhého a čí tchyně lépe vaří?

Daniela: Je to pro mě zásadní, ale nemyslím si, že to až tak souvisí s mým povoláním. Spíš se mnou samotnou. V momentě, kdy jsem se necítila v pohodě, pro mě byla návštěva terapeuta absolutní oázou. Můžeme mít pocit, že tři hodiny s kamarádkou, kdy si vylijeme srdce, udělají stejnou službu, ale psychoterapeut má díky svému vzdělání možnost zprostředkovat vám pohled z úplně jiné perspektivy a pak se na problém, který řešíte, můžete podívat úplně jinak. Takže já to každému vřele doporučuji. Myslím, že sami nejlépe poznáme, kdy už na problém nestačíme a vyplatí se odborníka vyhledat.

Po dvou letech jsi v srpnu odešla z internetové televize DVTV. Proč ses rozhodla jít na volnou nohu?

Daniela: Jednak toho na mě bylo po pracovní stránce opravdu hodně, jednak jsem cítila, že jsem se zase ocitla v kolotoči, ze kterého se špatně vyskakuje. Že vůbec nemám čas sama na sebe, což mělo i dopady na mé zdraví, byť se nejednalo o žádné zásadní komplikace. Zároveň jsem se ptala sama sebe, co bych chtěla vidět, až se budu jednou otáčet za svým životem. Jestli spoustu odmoderovaných rozhovorů, které klidně mohou být skvělé a obohacující, nebo jestli chci vzpomínat na to, co jsem zažila. A zjistila jsem, že mě to táhne k druhé variantě. Celý svůj dosavadní život jsem zasvětila práci, do jisté míry jsem si tím možná i kompenzovala svůj nenaplněný osobní život, ale teď můžu dělat přesný opak, protože se mi můj osobní život naplnil.

Ondřej: A občas taky trochu přeplnil.

Daniela: To je druhá věc, jak moc intenzivní život s tebou je. Práce má v mém životě pořád svoje místo, ale nemusím jí naštěstí podřizovat všechno. Takže jsem se nakonec s DVTV na dennodenní bázi rozloučila a spolupracovat budeme jen občas.

Ondřeji, nemůžeme se vyhnout tématu, které na začátku léta hodně rezonovalo v médiích, a to je tvoje záliba v dragu, což je stylizovaná hudební a divadelní show, ve které se za účelem pobavení nejčastěji muži převlékají za ženy. Bylo to pro tebe v jistém smyslu úlevné, veřejně vystoupit s koníčkem, kolem kterého ve společnosti stále ještě panuje spousta předsudků?

Ondřej: Úlevou bych to nenazýval, protože okolnosti, které se kolem toho odehrály, s ní neměly vůbec nic společného. Moje záliba v dragu byla známá mému blízkému okolí už dlouho předtím, než se o ní dozvěděla celá republika. Neviděl jsem důvod o tom mluvit veřejně, navíc ani má předchozí žena si to za doby našeho manželství nepřála, tak jsem to respektoval. Což je z pohledu dneška asi ten největší paradox. Zkrátka jsem byl jednoho dne konfrontován novináři s obsahem církevní žaloby, kterou jsem od mé bývalé ženy měl původně – místo několika bulvárních redakcí – obdržet pouze já a můj právník a ve které byla má záliba v dragu popsána jako zvrácená deviace. Než aby to takhle začala média prezentovat na veřejnosti, souhlasil jsem s rozhovorem, ve kterém vysvětlím, co to je drag a co mě na tom baví. Takže na úlevu jsem neměl vůbec prostor. A asi ještě nějaký čas mít nebudu, jelikož to s sebou nese konsekvence soudních řízení, a to není nikdy nic úlevného. Ale jisté pozitivum to přinést může, alespoň až někdo při nějakém drag queen večírku potká Tiffany Richbitch, nebude se ničemu divit. Vedle Daniely se totiž Tiffany už nemusí skrývat.

Jaké mají manželé momentálně plány? Kde se Ondřej naučil tak dobře líčit? A co řekl o svých dvou bývalých manželstvích? To a mnohem více se dočtete v exkluzivním rozhovoru v aktuálním vydání magazínu Moje psychologie, který je právě v prodeji. Pořídit ho můžete i v našem iKiosku.cz, kde ho seženete i v elektronické podobě.

Autor: David Turecký