2°C
Máte pocit, že vás v životě něco opravdu zásadně ovlivnilo?
Nejvíc asi smrt mé mladší sestry. Bylo to v době, kdy jsem zrovna přecházela na střední školu. Sestřičce bylo 11 let…
To jsme nezačaly moc vesele. Asi jste tedy neprožívala bezstarostné dospívání. Jak jste se s takovou ztrátou popasovala?
Se svou bolestí jsem se nikomu nesvěřovala, nosila jsem ji v sobě, což zásadně formovalo mou emocionální stránku osobnosti.
Tak se raději zeptám na to, co vám spolehlivě vykouzlí úsměv na tváři. Na vaše milované malování...
Ráda jsem malovala už odmalička. Jsem ráda, že jsem vyrůstala v kreativním prostředí. Rodiče mají smysl a cit pro krásu a v obou rodech jsou příbuzní, kteří umějí malovat. Čili jsou zde i genetické dispozice, které se silně projevily i u mé o šestnáct let mladší sestry Veroniky, která se narodila rok po smrti mé mladší sestry. Studuje na vysoké filmové škole a věnuje se úspěšně malbě, ilustraci, zpěvu. Píše také básně. Je velmi talentovaná.
Hodně se zaměřujete na portréty. Koho z řad známých osobností jste namalovala za poslední dobu?
Shodou okolností prakticky všechny nejznámější a nejvlivnější osobnosti z celé planety. Papeže Františka, krále Karla III., aktivistku Gretu, Nowaka Djokoviće… Připravuji totiž výstavu pod názvem Významní a vlivní tohoto světa, která se uskuteční začátkem příštího roku.
Vaše obrazy působí křehce. Jak jste mohla ustát tu dlouholetou nevoli společnosti, která vás za vztah s Felixem nevybíravě odsoudila?
Na tuto otázku se odpovídá velmi těžce. Zkuste si představit, že o vás sedm let píšou urážlivá lživá vyjádření a pomluvy a že se jim nemůžete adekvátně bránit. Kdybych na to měla povahu a chtěla reagovat na každý takový lživý výrok, nic jiného bych nedělala. A pocity psychického utrpení jsou nepřenosné. Bohužel, někteří novináři při honbě za senzací neřeší, zda někoho nespravedlivě deptají a zraňují.
Bolelo vás to, v čem jsou Češi skuteční mistři? Tedy hodnocení a kritizování někoho, koho „dobře znají“, s tím, že jejich pravda je jediná správná?
Ono se v mém případě nejednalo ani tak o kritiku jako o ostouzení a urážky. Ano, i v tom jsou někteří naši spoluobčané mistři. Mediální komentáře na mou osobu byly v drtivé většině očerňující a účelové.
Pro mnohé jste byla zlatokopkou, které šlo primárně o Felixovy peníze. Měla jste potřebu obhajovat se, že to tak není, že se jednoduše máte rádi?
Zlatokopka přece ze svého konání něco má, jak naznačuje sám název. Já měla především problémy. Nemůžu však obejít deset milionů lidí a každému vysvětlovat, jaká je pravda.
Hodně se řešil i váš věkový rozdíl. Spousta „odborníků“ pořád sveřepě tvrdí, že když je jeden o hodně mladší, fungovat to prostě nemůže…
Lidé nemají rádi, když se vybočuje z řady, když je někdo jiný než ostatní. Je ovšem zajímavé, že u některých osobností – i těch českých – jim to nevadí. Tady bych připomněla například francouzského prezidenta. Média se sice o věkovém rozdílu mezi ním a jeho ženou zmínila, žádný novinář ale ani jednoho nezostudil.
Jak vás vlastně Felix dostal na první dobrou?
Má velké charisma. Zapůsobil na mě jako geniální hudebník a ve své podstatě i jako velmi lidový člověk. Mimo jiné nás taky spojoval společný smysl pro humor. A velmi ráda jsem o něj pečovala.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
