3°C
Za vedlejší roli ve filmu Chyby jste byla nominována na Českého lva. Jaké jste si dávala naděje? Konkurence byla asi veliká...
Úplně upřímně – byla jsem dost realista. Nominace mi pochopitelně udělala velkou radost, ale nedělala jsem si velká očekávání. Nemám ráda zklamání, jsem ráda, že jsem se mohla toho večera zúčastnit a v rámci všech okolností si ho užít.
Ve filmu je hodně odvážných scén. Vy s nimi ale máte už zkušenost. V televizním filmu Až budou krávy lítat jste mimo jiné tančila v negližé. Musela jste se rozmýšlet, jestli tak odvážnou roli přijmete?
Poměrně dlouho jsem tehdy zvažovala, jestli do "Krav" jít. Bála jsem se potenciální kritiky mého těla a soudů, které bolí. Dneska jsem ale zpětně strašně ráda za tu zkušenost a šanci. Dalo mi to opravdu hodně, právě co se týče vnímání různorodosti nebo „odchylek“ ženského těla. Neznamená to ale, že nemám absolutně problém s nahotou a že bych do ní šla pokaždé, to vůbec ne. Nesnáším, když je nahota účelová.
Coby učitelka s mindráky se stane vaše postava burleskou – takže v podstatě prodá to, z čeho měla největší obavy. Vím, že film vyvolal spoustu ohlasů, především právě na téma fyzické (ne)dokonalosti. Psaly vám třeba divačky, že jste je povzbudila nebo vyburcovala k tomu, že i ženy s pár kily navíc mohou být sexy?
Ta vlna reakcí byla obrovská a krásná. Psali mi nejen ženy a dívky, ale i muži, to mě překvapilo. O šikaně, kterou zažívali, o tom, jak celý život bojují s pocitem méněcennosti. Psaly mi ženy, které se na základě filmu samy přihlásily do kurzu burlesky, ženy, které si po deseti letech vzaly sukni, ve které se do té doby styděly vyjít ven. Dodnes mi ještě občas napíšou divačky a dostala jsem krásné reakce i ze zahraničí. Vlastně nic z toho, čeho jsem se na začátku tak obávala, se vůbec nestalo. Nebyl nikdo, kdo by mi napsal: "Jseš tlustá, běž se zahrabat."
Navštívila jste před natáčením nějaký klub, mluvila jste s nějakou burleskou?
Popravdě – na kamerových zkouškách jsem netušila, co je to burleska. Pak jsem teprve koukala na videa, hlavně z ciziny. U nás ten trend moc rozšířený není. Ale s burleskami jsem se naživo setkala až po natáčení.
V seriálu Ulice hrajete partnerku jednoho ze skalních hrdinů Bédi, která se rozhodla mít dítě. Když jste natáčeli díly, v nichž se tato problematika řeší, věděla jste už, že jste těhotná?
Ano, to už jsem to věděla. Bylo to někdy fakt zvláštní, řešit, proč se mnou nechceš dítě, já nikdy nebudu mít dítě a podobně, když už to dítě reálně bylo ve mně. Taky pro mě byla zajímavá zkušenost s tím, jak některé ženy mají tu touhu po dítěti obrovskou. Jako by to byla jediná náplň jejich života.
Asi neprozradíte, jestli se dočká miminka i Alice – ale jak to bude po porodu s vámi? Hodláte ještě do Ulice „naskočit“?
Nemám představu, jak budu všechno zvládat, jaké budu mít dítě, co se bude dít za půl roku... Kéž bych tak daleko viděla a mohla všechno naplánovat. (usmívá se) Co se týká Ulice, nemůžu nic prozradit, ale myslím, že diváci budou překvapeni.
V jednom rozhovoru jste prohlásila, že Alice je takové vaše veselejší já. Jak tomu mám rozumět – jste v soukromí víc vážná?
Samozřejmě že seriálová postava má emoce a povahu jako reálný člověk. Ale nesetkáte se s některými stránkami tak jako s těmi svými. Prostě když to zjednoduším – postavy se dost často dělí na ty dobré a zlé, na ty s tajemstvím, na ty hloupé a chytré, je to trochu plošší než v reálném životě. A Alice je brána za tu „holku, co se s tím nemaže“. Myslím, že nejsem vážná, ale nejsem takový střelec. Možná kdybyste s Alicí žila, taky vám nepřijde jako veselá kopa.
Vedle televizní a filmové tvorby se věnujete i té divadelní. Kam vás to táhne víc?
Nikdy jsem si vlastně nemyslela, že budu natáčet nebo že ze mě bude filmová herečka. Na uměleckých školách nám od začátku studia říkali, že nás povedou k tomu velkému umění – divadelnímu. Tuhle práci jsem si ale zvolila hlavně pro její pestrost. A tu právě přináší střídání těch prostředí a projektů, potkávání nových lidí. Zároveň je pro mě neskutečně důležité mít to „svoje“, kam se můžu vracet jako domů. A tím je pro mě Divadlo v Dlouhé.
